Záchranáři podle mluvčí Jiřiny Ernestové nyní častěji jezdí k pacientům s dušností, záchvatovitou bolestí za hrudní kostí, nepravidelným srdečním rytmem, mdlobami, kolapsem a dehydratací. Více ji také volají epileptici a diabetici. V létě přibývá i otrav oxidem uhelnatým z plynových karem, horko u nich narušilo odtah komínů.

"Zdravotním komplikacím z vysokých teplot se dá ve velké míře předejít dodržováním jednoduchých doporučení: dodržovat pitný režim, používat krém s vysokým ochranným faktorem, pokrývku hlavy a sluneční brýle, nosit oblečení z lehkých a vzdušných materiálů, mezi 11:00 až 15:00 omezit pobyt na slunci a fyzickou aktivitu," shrnula Ernestová.

Jelínek připomněl, že i když má člověk pocit, že vedra dobře snáší, neznamená to, že nemůže mít nedostatek tekutin v oběhu, a tedy zkolabovat.

Školáci pijí málo

"Zejména starší lidé a kardiaci by měli dodržovat pitný režim a vycházet ven až po západu slunce, anebo časně ráno, dokud je chladno. Určitě by se neměli fyzicky namáhat, a pokud už námaha je, zchladit se a doplnit tekutiny," uvedl. Lépe je podle něj pít nápoje mírně chladné, z ledových hrozí angíny. Čistou vodu je vhodné střídat s minerálkou, aby se doplnily vypocené soli.

"Nesmíme ale pít jen minerálky, zejména u lidí s vysokým tlakem by to mohlo vést k přetížení oběhu," varoval lékař.

Před podáváním ledových nápojů dětem varoval výživový poradce Pavel Suchánek. Tyto nápoje se hůře vstřebávají a dětem hrozí bolesti břicha. Školáci na prvním stupni základní školy by měli denně vypít asi dva litry tekutin, což podle průzkumu dodržuje necelých deset procent. Polovina nevypije ani litr, přičemž pětina vypije jen půl litru denně.

S alkoholem opatrně

Jelínek doplnil, že lépe je pít menší dávky velmi často, hlavně u kardiaků velká porce tekutin naráz může zhoršit otoky nohou. „Jedna káva se sklenicí vody se snese, ale ne u přetíženého kardiaka, který sotva dýchá,“ upozornil. S alkoholem radí opatrně, pivo zvyšuje tvorbu moči. V horku se alkohol také dostává rychleji do oběhu, což může podpořit kolaps.

Pokud jsou senioři v klidu a dostávají dostatek tekutin, snášejí vedra podle primářky pražského Gerontocentra Ivy Holmerové relativně dobře. Osvědčilo se větrat ráno a večer, když je chladněji, a rozmístit do pokojů větráky. K pití mají mít senioři mírně chladnou vodu a minerálky, čaj jen málo oslazený.

„Osmdesátiletí a starší lidé jsou spíše zimomřiví, teplo jim prohřeje svaly, takže je nic nebolí. Mám pocit, že vedrem nejvíc trpí personál, který o ně pečuje,“ shrnula primářka.