Na pozoru by měli být vlastníci bytů právě v panelových domech. Velká část těchto sídlišť totiž leží na pozemcích, které komunistický stát vyvlastnil soukromým zemědělcům bez náhrady. A nyní je původním vlastníkům v řadě případů vrátil nebo vrací.

Obyvatelé-vlastníci bytů se obávat nemusejí, pokud své byty koupili i s pozemky přímo pod domy. Okolní předzahrádky či dokonce chodníky, které jsou v majetku obcí, už ale v bezpečí nejsou.

Podle informací Práva jsou takto jen v Praze ohroženy desítky lokalit. „Určitě se jedná o Jižní Město a sídliště na Chodově a Opatově, týká se to i Jihozápadního Města a také severu, tedy sídlišť na Proseku a v Bohnicích,“ poznamenal pro Právo zdroj z pražského magistrátu.

Soudit nebo platit

Podle tohoto zdroje mají tyto jinak nezastavitelné a jakýmkoli kloudným způsobem využitelné pozemky cenu pro spekulanty. Ti od restituentů, často starších lidí, podobné nemovitosti vykupují.

„Potom po magistrátu či obecním úřadu nekompromisně vyžadují nájemné nebo odkup,“ řekl Právu zdroj. A obec se může soudit, nebo platit. Většina lidí ve společenství vlastníků bytových jednotek či v bytových družstvech si stále myslí, že je zbytečné si od obcí přikupovat pruhy pozemků, na kterých předzahrádky a chodníky leží.

Ale často se mýlí. Obecní pozemky i v bezprostředním okolí obytných domů mohou totiž do restitucí spadnout. Tisíce lidí po celé republice se proto ze záznamů v katastru nemovitostí s překvapením dovídají, že brzy budou chodit do domu a z domu po cizím.

A že se restituent nebo kupec jeho pozemku pokusí s parcelou spekulovat. Podle bývalého šéfa pozemkového úřadu Petra Šťovíčka dělá vydávání obecních pozemků v těsné blízkosti panelových domů těžkou hlavu mnoha lidem v Praze i po celé republice.

Obce podaly už 1500 žalob

Státní pozemkový úřad totiž čelí žalobám obcí na podobně vydaný majetek v 1500 soudních řízeních.

Pozemkový úřad, aby aspoň trochu uspokojil fyzické restituenty, kteří hlavně v Praze a ve větších městech čekají už i skoro pětadvacet let na vrácení svých pozemků nebo na náhradní parcely, vydává i nemovitosti, které v očích laika nemají žádnou hodnotu, maximálně pro vlastníky bytů.

Ti na předzahrádkách stavějí třeba lešení při rekonstrukcích domu nebo s požehnáním obce na nich budují dětská hřiště, případně odpočinkové zóny. A teď se diví, co se s přilehlou parcelou při restitucích děje.

Družstva mají smůlu

Družstva nebo společenství vlastníků, jež by chtěla takové situaci předejít, mají většinou smůlu, protože podle zákona má přednost restituent před majiteli okolních nemovitostí.

Státní pozemkový úřad vydává restituentům jejich bývalé nemovitosti ze svého fondu, ale má i pravomoc vydávat i takovéto pozemky, které nemá ve své správě, ale které jsou ve vlastnictví obcí, krajů či státních institucí.

A magistráty nejsou účastníkem vydávacího procesu. Ve většině případů se ale obce o převodu majetku dozvědí a pokoušejí se ho zablokovat v soudním řízení. Uchráněni jsou pouze soukromí vlastníci, kteří nejsou povinnými osobami a restituentům jejich dřívější parcely vydávat nemusejí.