„EK lze přirovnat k jakési evropské vládě, protože je složená z komisařů, kteří zastupují jednotlivé resorty. Ty jsou samozřejmě různě prestižní,“ připomněl Brunclík tradiční dělení dané důležitostí a mediální přitažlivostí jednotlivých agend.

„Projevuje se tam jednak síla daného státu, je-li schopen vyjednat si nějakou silnou pozici, a projevuje se tam i síla politických frakcí,“ doplnil s tím, že podpora spřátelených stran je dalším z určujících faktorů. „Samozřejmě je to politikum,“ konstatoval. Eurokomisaři jsou totiž takříkajíc grilováni v europarlamentu, přičemž se jim politická podpora může hodit.

Jakkoliv jsou eurokomisaři vázáni hájit zájmy EU, vstupují do jejich výběru i zájmy jednotlivých států. „Je zřejmé, že ten člověk má blíže k určité zemi a může, třeba jen podvědomě, někdy zvýhodňovat návrh nebo řešení, které bude spíše vyhovovat jeho zemi,” připustil politolog.

Kužvart se svého času znemožnil

Kompetence jednotlivých uchazečů jsou nicméně podrobovány důkladnému posouzení. „Eurokomisař může udělat určitý obrázek o tom kterém státu,“ připomněl Brunclík. „Když si vzpomeneme na bývalého českého kandidáta na post eurokomisaře, Miloše Kužvarta, ten se tam znemožnil slabou angličtinou,“ dodal pro dokreslení.

Nejčastěji zmiňovaná jména možných českých zástupců – Pavel Telička, Zuzana Roithová, Pavel Mertlík či Luděk Niedermayer –, kteří by díky své erudici a zkušenostem mohli ČR podle Brunclíka reprezentovat.

„Žádný z nich není slabý kandidát, který by mezi ostatními vyloženě upadal,“ dodal a znovu připomněl, že kandidát vzejde z politických dohod na tuzemské scéně.