„Největší problémy našli kontroloři u finančně nejvýznamnějšího projektu Ryba domácí, v němž ministerstvo figurovalo zároveň jako příjemce dotace. Od svého vzniku vyšel na 178 miliónů korun,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. „Tento projekt s jediným dodavatelem měl díky reklamní kampani zvýšit spotřebu sladkovodních ryb. Podle Českého statistického úřadu však jejich spotřeba na hlavu od roku 2009 klesá,“ dodala.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

NKÚ podle Málkové zkontroloval výdaje za 52,5 miliónu korun a našel porušení rozpočtové kázně ve výši 1,8 miliónu korun. „Ministerstvo například v rámci projektu Ryba domácí proplatilo za ‚péči o brand‘ 1,5 miliónu korun pouze na základě písemného prohlášení dodavatele, že tuto službu poskytuje, tedy bez jakéhokoli prokázaného plnění,“ uvedla mluvčí. Další statisíce pak ministerstvo zaplatilo za monitoring mediálních zpráv o úpravě ryb a rybách obecně, které se ale projektu Ryba domácí vůbec netýkaly.

„Není pro mě žádným překvapením, že NKÚ kritizuje projekt Ryba domácí. Osobně jsem měl vůči tomuto projektu v minulosti velké výhrady. Ihned po svém nástupu na ministerstvo zemědělství jsem také rozhodl o zrušení navazujícího projektu Ryba sladkovodní za více než 60 miliónů korun,“ řekl ke zprávě NKÚ současný ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL).

Rybí krizová linka? Devět tisíc za jeden hovor

Ministerstvo zemědělství také podle NKÚ deset měsíců financovalo provoz krizové infolinky pro případ poplašných zpráv o závadném rybím mase. „Linku ale téměř nikdo nevyužíval, takže cena jednoho hovoru se při rozpočítání nákladů vyšplhala v roce 2008 na skoro devět tisíc korun,“ upozornila Málková.

Celkem NKÚ v operačním programu Rybářství 2007–2013 prověřil 33 projektů za celkem 128,5 miliónu korun. Podle úřadu sice Česká republika necelou miliardu korun, která je v programu alokovaná, pravděpodobně stihne vyčerpat, nepodaří se však naplnit dva z jeho tří hlavních cílů. „Ostatně kritéria pro posouzení jejich naplňování ministerstvo v některých případech vůbec nenastavilo, v jiných je nastavilo špatně, takže se podle nich naplňování cílů nedá smysluplně vyhodnotit,“ uvádí Málková.

Kritiky nezůstal ušetřen ani Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který měl na starost kontroly projektů. Zatímco ministerstvo při výběru projektů nezohledňovalo jejich kvalitu, hospodárnost a efektivnost, kontroly SZIF neodhalily nezpůsobilé výdaje, které vůbec neměly být proplaceny, tvrdí NKÚ.

„V minimálně v 25 případech šly dotace na projekty, které při hodnocení dostaly nula bodů,“ upozornila Málková.

Už se to nestane, slibuje ministerstvo

„Podstatné je, že ze strany operačního programu Rybářství hladina významné chybovosti v projektech nepřekročila dvě procenta, jak stanovuje metodika kontroly čerpání evropských dotací. Operační program Rybářství jako celek tak lze označit za funkční,“ reagovalo ministerstvo zemědělství s tím, že se při tvorbě pravidel pro navazující operační program v programovém období 2014–2020 bude snažit o to, aby se výtky, které ve své zprávě uvádí NKÚ, v budoucnosti neopakovaly.