Článek
Podle Jaromíra Kalmuse sice příjmy domácností nominálně rostou, v posledních letech ale reálně poklesly. V roce 2012 připadalo na jednoho člena domácnosti ročně v průměru 149 700 korun, měsíčně tedy kolem 12 500 korun.
Odborníci sledují tři kategorie – příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. V roce 2013 se pod hranici příjmové chudoby dostal člověk s měsíční částkou nižší než 9674 korun, pár s méně než 14 512 korunami, samotná matka s malým potomkem s méně než 12 577 korunami či rodiče s náctiletým a malým dítětem s méně než 22 251 korunami. Pod hranicí příjmové chudoby tak v ČR loni žilo 886 000 lidí.
Příjmová chudoba hrozila 45 procentům nezaměstnaných. V roce 2009 jich bylo 47 procent. Tehdy se pod hranicí příjmu pohybovala zhruba tři procenta těch, co měli práci. Loni to byla už čtyři procenta.
„Nejsou pro ně podmínky takové, aby si vydělali dostatečně,“ uvedl Kalmus. Podle něj naopak podíl důchodců ohrožených příjmovou chudobou klesl od roku 2009 do loňska ze sedmi na šest procent. Důvodem je valorizace penzí.
Mimořádný výdaj nezvládne téměř polovina nezaměstnaných
Takzvaná materiální deprivace – tedy nedostatek – trápila kolem 678 800 lidí. Neměli nejméně čtyři z devíti věcí, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohli si třeba dovolit jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládli mimořádný několikatisícový výdaj, nedokázali pravidelně hradit nájem nebo si nemohli třikrát týdně dopřát maso.
„Podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9400 korun, mírně poklesl, a to ze 44 procent na 43,2 procenta,“ uvedl Kalmus. Na týdenní dovolenou nemohlo loni vyrazit zhruba 40 procent domácností, předloni 44 procent.
Třetím ukazatelem je intenzita práce. To, že by člověk měl mít zaměstnání aspoň na pětinu pracovní doby, nesplňovalo 541 400 lidí.
