Hlavní obsah

Nejtěžším invalidům stát řeže i jejich starobní penzi

Právo, Jindřich Ginter

Tisíce nejtěžších invalidů, které nyní posudkoví lékaři převádějí ze třetí kategorie hodnocení jejich postižení do druhých a prvních stupňů, musejí počítat s tím, že se jim kvůli tomu do budoucna zkrátí starobní důchod.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foo

Článek

Invalidní důchod se sice po dosažení 65 let automaticky převádí na starobní penzi, jenže doba, kdy se člověk nachází v prvním a druhém stupni invalidity, se do starobního důchodu nezapočítává.

„Pouze pobírání plného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se hodnotí pro nárok na starobní důchod a jeho výši,“ konstatuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

 Lidi to překvapuje, píše sociálka

Z jejích stanovisek vyplývá jednoduchá logika: teď tě naši posudkoví lékaři „zázračně“ vyléčili z třetího stupně, můžeš pracovat, tak tedy pracuj a teprve to se ti započítá do starobního důchodu. První a druhý stupeň nepočítáme. Nemáš-li práci, jdi na pracák nebo si plať sociální pojištění.

„Mezi lidmi s přiznaným invalidním důchodem je rozšířen mýtus, že se jim doba, po kterou invalidní důchod pobírají, automaticky započítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To, že se doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně do starobního důchodu nezapočítá, lidé často s překvapením zjišťují, až když o starobní důchod zažádají,“ vysvětluje na svých stránkách Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

ČSSZ doslova uvádí, že „u osob, kterým byl v určitém období jejich života přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní“. Potíž je v tom, že práce se těžko hledá zcela zdravým, natož lidem, kteří mají nějaké omezení.

 Sociálka doporučuje přihlášení na úřad práce

„Pokud člověk při pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod, ať už řádný, nebo předčasný, protože člověk nemusí získat potřebnou dobu důchodového pojištění,“ potvrzuje ČSSZ.

Invalidům v prvním a druhém stupni, kteří nemají práci, sociálka doporučuje zaevidovat se na úřadu práce, „který bude nápomocen při zprostředkování vhodného zaměstnání či rekvalifikace“.

ČSSZ připomíná, že doba evidence u úřadu práce je náhradní dobou pojištění a hodnotí se pro důchodové účely. Další možností podle sociálky je přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění.

 Transformace prý důchod nezmění

Čtenáři také upozorňují, že i při samotném automatickém převodu invalidního důchodu na starobní se může člověk svojí pasivitou připravit o pár stovek.

„Pokud se invalida dožije 65 let, tak vás automaticky přesunou do starobního důchodu. Požádáte-li sami o převedení do starobního důchodu, máte nárok na jeho přepočet, což přinese nějakou korunu navíc. Nepožádáte-li o to, tak žádný přepočet není a pouze se na poukázce místo invalidní píše starobní,“ upozornil ze své zkušenosti čtenář Práva Miloš Homolka z Prahy 9.

„Výše důchodu se transformací z invalidního na starobní nemění, ani se nepřezkoumává, zda podmínky nároku na řádný starobní důchod jsou splněny nebo se změnil zdravotní stav,“ tvrdí však ČSSZ.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám