Vláda bude ke schválení potřebovat i hlasy opozice, neboť návrh musí přijmout ústavní většina 120 poslanců.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

TOP 09 nabídla podporu už dříve. Vláda chce však fiskální pakt s výjimkami ze závazků vůči státnímu rozpočtu a státnímu dluhu, což se opoziční straně nelíbí. [celá zpráva]

"Vládu podpoříme za předpokladu, že nikoli v lednu 2015, podle našeho původního návrhu, ale až v roce 2016 sníží deficit na 1,25 procenta, o rok později na 0,80 procenta a v roce 2018 o dalšího půl procenta. Nežádáme po vládě nic jiného, než aby šetřila třikrát pomaleji než my," řekl exministr financí Kalousek.

Kdyby se schodek zvyšoval, nevyhneme se tomu, že jednou bude muset přijít zase nějaký jiný Kalousek, který se nevyhne takovým řezným ranám, z nichž opět poteče krev.místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Pokud vláda zvolí opačný trend a deficit bude narůstat, jsou podle Kalouska řeči o šetření pokrytectvím. "Kdyby se schodek zvyšoval, nevyhneme se tomu, že jednou bude muset přijít zase nějaký jiný Kalousek, který se nevyhne takovým řezným ranám, z nichž opět poteče krev," doplnil Kalousek.

Jde o desítky miliard

Podle Kalouska má fiskální pakt dva základní pilíře, a to dluhovou brzdu a strukturální deficit. Zatímco na dluhové brzdě by se koalice s opozicí mohy dohodnout, složitější situace nastává u deficitu. Kalousek už v minulosti trval na tom, že by strukturální schodek státního rozpočtu neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP.

"Když jsme se dostali do vlády, deficit byl přes čtyři procenta. Ráznými kroky jsme ho ročně snižovali o 1,4 procenta až na 0,3 procenta. Rusnokova vláda hodnotu loni zvýšila na 1,4 procenta a nynější vláda zvažuje posunutí až na 1,9 procenta. Vše přes jedno procento je přitom špatné," uvedl Kalousek. Půl procenta totiž představuje několik desítek miliard korun.

Fiskální pakt zavazuje zemi zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se Česká republika řídila hlavními opatřeními paktu až po přijetí eura.