Hlavní obsah

Přistoupení k fiskálnímu paktu prošlo prvním čtením, Sobotka hledá ústavní většinu

Novinky, Václav Lang
Praha
Aktualizováno

Poslanci ve středu v prvním čtení poslali návrh na přistoupení k fiskálnímu paktu k projednání do výborů. Sobotkova vláda ale nemá jeho konečné přijetí jisté, potřebuje k tomu ústavní většinu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Bohuslav Sobotka na jednání Poslanecké sněmovny

Článek

Své hlasy sice nabídla TOP 09 ústy Miroslava Kalouska, ovšem výměnou za to, že vláda přistoupí k paktu se všemi jeho součástmi, tedy i články zavazujícími k přijetí tzv. dluhové brzdy a snížení strukturálního deficitu pod jedno procento. [celá zpráva]

Ke snížení deficitu ale podle Sobotky nestačí snížit výdaje. „Musíte také zvýšit příjmy, ale ke zvýšení příjmů už TOP 09 žádné hlasy nenabízí,“ uvedl. „Chci moc poděkovat panu Kalouskovi za takovou nabídku, protože ona nemá žádnou hodnotu.“

Kalouskovi nicméně v nadsázce poděkoval za důvěru, když si myslí, že „my zvládneme a dotáhneme všechno, co jemu se za těch sedm let pravicových vlád nepovedlo“.

TOP 09 potřebují

Už ráno při snídani s novináři premiér uvedl, že ke snížení deficitu by bylo zapotřebí také pohnout s daněmi, to ale nedovolí ANO jako koaliční partner. [celá zpráva]

V takovém případě by podle Sobotky byly ohroženy například výdaje v podobě sociálních dávek, což je nepřijatelné pro ČSSD. Proto nyní vládě podle premiéra nezbývá než jednat se všemi stranami o podpoře.

„Jsme připraveni jednat, ale je potřeba taky jednat reálné rozpočtové problémy, které současná vláda zdědila,“ konstatoval a přiznal, že k získání ústavní většiny pro schválení fiskálního paktu vláda nemá dostatek hlasů a bez TOP 09 jej neodsouhlasí. Jiné strany jsou totiž proti této smlouvě a vláda má 111 poslanců. K třípětinové většině jí schází devět hlasů.

Vláda Bohuslava Sobotky schválila přistoupení k fiskálnímu paktu na sklonku března po letech odmítání předchozích kabinetů. Smlouva zahrnuje opatření proti zadlužování, Česká republika si ale vyjednala výjimku, kdy pro ni nejsou závazná nařízení o přijetí dluhové brzdy a o snížení strukturálního deficitu. Podle Kalouska v takovéto podobě ztrácí smysl.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám