Státní zastupitelství případ odložilo, neboť nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kauzou se museli od roku 2002 zabývat detektivové protikorupční policie třikrát, pokaždé případ odložili. S posledním prověřováním údajné korupce začali v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství. Po více než tříletém prověřování dospěli k závěru, že se trestný čin nestal.

VSZ však usnesení policie o odložení případu zrušilo a nedávno vydalo vlastní rozhodnutí. "Z důvodu, že nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby," uvedl Bodlák.

Česká armáda má pronajato 14 strojů. Letos vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) prodloužila jejich pronájem do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR za pronájem zaplatí 16,5 miliardy. [celá zpráva]

Letité vyšetřování

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.

Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme.