„Na obrázcích jsou patrné výstupné a sestupné proudy, kdy část bouře rotuje právě kolem nich, nazývá se mezocyklóna. I úterní podmínky nasvědčují, že se jedná o supercelu - labilní vzduch a zejména rozdílná rychlost větru vertikálního profilu atmosféry (tzv. střih větru),” popsala Novinkám jev meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

FOTO: pro Novinky Robin Duspara

Autor fotografií Robin Duspara tvrdí, že o žádnou supercelu nešlo. „ Jde o o buňky, kde horní hranice dosahovala výšky okolo 8,5 km. Buňky měly velmi krátkou životnost, akorát zároveň vznikaly nové. Pro vznik supercel nebyly ani podmínky,„ sdělil Novinkám. Dodal, že útvar se supercele ani nepodobá.

FOTO: pro Novinky Robin Duspara

Supercely bývají často doprovázeny i četnými blesky, přívalovými srážkami a krupobitím. Kroupy se podle lovců bouřek, kteří snímky pořídili poblíž Nehvizd u Prahy, v úterý objevily na Pardubicku.

FOTO: pro Novinky Robin Duspara

Není bez zajímavosti, že právě výskyt supercel souvisí se vznikem tornád, která se objevují například na americkém středozápadě.