Stav ohrožení platí na Labi v Mělníku a také v Ústí. Zde v pondělí řeka kulminovala na výšce 761 centimetrů, v úterý v sedm ráno měla na ústeckém vodočtu 738 cm. Tento pokles ale zatím neumožnil zrušit mimořádná dopravní opatření ve městě, a tak i v úterý musejí obyvatelé zejména městských částí Neštěmice a Krásné Březno počítat na cestu do práce s téměř dvojnásobkem obvyklého času.

K normálu se doprava v Ústí vrátí až po poklesu Labe pod 5,6 metru. Na této výšce se řeka vrátí do svého koryta a uvolní tak zaplavenou Přístavní ulici pro veškerou dopravu. Kdy to bude, dnes zatím nikdo neví. Pracovníci Povodí Labe navíc varují, že v následujících dnech by se mohly v některých řekách hromadit kry. Místní povodňové orgány by proto měly situaci pečlivě sledovat a potíže hned hlásit.

Druhý povodňový stupeň je na Vltavě ve Vraňanech. Nejnižší stupeň - bdělost - platí v Berouně na Berounce a v Sánech na Cidlině v Brandýse na Labi, oznámili pracovníci Povodí Labe a Vltavy.

Ohře v Lounech zpět v korytu

Ohře v Lounech se vrátila do svého koryta. Podařilo se to díky snížení odtoku z Nechranické přehrady na Chomutovsku. Na řece platí druhý stupeň povodňové aktivity. Hladina nyní dosahuje čtyř metrů, což je rozhraní mezi druhým a prvním stupněm. Hladiny ostatních sledovaných toků v povodí Ohře klesly už během víkendu vlivem ochlazení a mrazivého počasí pod úroveň druhého povodňového stupně. "Mrazy by podle meteorologů měly vydržet po celý týden, hladiny toků tak budou nadále klesat," uvedla dispečerka.

Hřensko volá o pomoc

Labská voda v pondělí odřízla od okolního světa obyvatele osmi rodinných domků Roztok, které jsou místní částí Povrlů na Ústecku.

Starosta Povrlů Jiří Schick řekl, že obec nechá postavit dřevěné lávky, aby se lidé dostali z domků. Obyvatele části Roztok jsou také bez elektřiny, kterou museli energetici odpojit kvůli nebezpečí zaplavení rozvodných skříní.

"Nejméně dva dny ještě bez elektřiny budou," podotkl starosta. Obec proto potřebuje elektroagregáty aplynová kamna.

Podobně je na tom i Hřensko, kde je také odpojeno devět domů od elektřiny. Místní povodňová komise žádá všechny, kdo by mohli obci poskytnout naftové vysoušeče, aby obyvatelům Hřenska pomohli.

Vestec se vzpamatovává ze záplav

Hluk hasičských čerpadel a vysoušečů vody byl v pondělí slyšet v malé obci Vestec na Nymbursku, kde se o víkendu vylila z břehů Mrlina. Kvůli nenápadné říčce musela být v noci z pátku na sobotu evakuována celá vesnice. Voda zaplavila asi deset sklepů a pronikla i do devíti domů.

"Voda opadla a nyní se vyčerpávají hlavně studně, ale ještě i některé sklepy domů, které byly zatopeny. Tam, kde se voda dostala i do obytných místností se vystěhovává nábytek a jiné příslušenství," řekl v pondělí Právu zástupce vesteckého starosty Lubomír Barták a tím, že od sobotní kulminace klesla voda asi o 130 centimetrů.

"Teď už začínáme vysoušet domy. K dispozici máme čtyři vasoušeče od hasičů, ale další nám přislíbila organizace ADRA," poznamenal zástupce starosty. "Hasiči odčerpávali vodu nepřetržitě celou noc a celý den, aby se vše stihlo dřív, než přišly mrazy," informoval Barták.

"Utopilo se asi jenom pět slepic, jinak se ostatní zvířata podařilo zachránit. Jedna krávu, kterou tu máme, jsme odvezli do vedlejšího družstva o pár kilometrů dál. Nějaká prasata jsme převezli na druhý konec vesnice, kde voda nebyla. Zachránit se podařilo i ostatní zvířectvo," dodal Barták. Povodeň takového rozsahu jako nyní, nikdo z místních nepamatuje.

Takové kotrmelce jezný nepamatuje

"Osm let byl klid, před čtyřmi lety ale začalo Labe dělat pořádné kotrmelce. Přišly nejen velké vody, ale i letošní srpnová povodeň, při které se naším zdymadlem řítilo 5070 kubíků vody za vteřinu," řekl deníku Právo 30letý jezný na ústeckém Střekově Martin Trešl.

Plavební hloubku pro proplouvající lodě hlídá na zdymadlech už dvanáct let. Zdálo by se tedy, že tohoto vyučeného odborníka vodaře nemůže už nic kolem labského živlu šokovat. Přesto však takové výkyvy na Labi nepamatuje."Počasí? To není přece normální, aby se během několika hodin zhouply teploty o 20 stupňů. Nejdříve prší, potom sněží, nakonec mrzne. Navíc půda kolem řeky je tak nasáklá, že už nepřibírá žádnou vodu, tak všechno rovně letí Labem," konstatoval jezný Masarykových zdymadel, unikátní technické památky dokončené v roce 1936.