Téma eurovoleb - regulace potravin

Jak se ukázalo při aférách posledních let – ať už šlo o metanol v alkoholu nebo polskou sůl – Češi se o to, čím se krmí, dost zajímají. Není proto divu, že sliby o zajištění kvalitnějších potravin vytáhly teď před volbami takřka všechny politické strany.

Na heslu sociální demokracie „Chceme kvalitní potraviny, bezpečné výrobky a pravidla, která budou chránit spotřebitele i poctivé obchodníky“ by se většina politiků ještě shodla. Rozdíly však nastávají v tom, jak si cestu ke kvalitním a bezpečným potravinám strany interpretují.

„Chceme, aby potraviny v českých obchodech byly bezpečné, informace na jejich obalech jasné, na první pohled srozumitelné zákazníkům, a především pravdivé. Naplnění zmíněných cílů je předpokladem pro to, aby všichni čeští občané měli přístup ke kvalitním potravinám,“ řekla Právu europoslankyně Olga Sehnalová, dvojka kandidátky ČSSD.

„Osobně také dlouhodobě bojuji proti dvojí kvalitě značkových výrobků. Považuji za nepřijatelné, pokud nemáme přístup ke stejné kvalitě výrobků jedné značky a balení jako na západ od našich hranic,“ dodala.

Pro svůj boj by mohla najít podporu u komunistů a lidovců. Ani lídryně KSČM Kateřina Konečná nepovažuje za spravedlivé, že se na západ a východ Evropy dovážejí pod stejnou značkou různě kvalitní výrobky. Na jiné chutě východního a západního trhu, kterými výrobci výkyvy hájí, totiž nevěří.

„Chceme tvrdší sankce pro obchodní řetězce a výrobce, kteří budou pravidla porušovat,“ řekla Právu.

Jenže nedocílí se tak pouze toho, že se kvalita potravin sice v celé Unii sjednotí, ale směrem dolů? Směrnici na to, aby se neprodával například párek pouze s pěti procenty masa, totiž prý Evropská unie nemá. „Můžeme se v budoucnosti bavit o tom, že pokud se bude výrobek prodávat pod nějakým názvem, musí mít určité složení,“ vysvětlila Právu Konečná.

Podobnou optikou nahlíží na problém i lídr lidovců Pavel Svoboda. Volebním tahákem strany je stejná kvalita stejného výrobku v celé EU, přiznává však, že po vyřešení tohoto problému nastává prostor pro řešení problému druhého – tedy samotného složení výrobku.

„Pokud jde o základní věci jako to, že šunka by neměla obsahovat 40 procent vody, tak to by mělo být z nějakých pravidel zřejmé. Má to však svou odlehlou stránku. V tom případě bychom museli posílit celoevropskou regulaci,“ uvedl Svoboda.

Klást důraz na samotné složení výrobku je podle lídra lidovců nutné. „Pokud šunka obsahuje 40 procent vody, je to ještě šunka? Jenže pak si zase vezměte, jakou diskusi u nás dosud budí pomazánkové máslo, jehož hlavní vlastností je, že to není máslo. Bojujeme i proti emocím,“ uzavřel Svoboda.

U všech českých zákonodárců sedících v Bruselu však levice s lidovci podporu nezískají. „Zní to líbivě, ale nejsem si jistý, jestli tudy vede cesta. To spotřebitelské organizace by měly vytvářet tlak na výrobce, aby nerozlišovali ve kvalitě potravin pro východ a západ, pokud pro to nemají dobrý důvod. Zákazníci by měli projevit svůj názor nákupem,“ řekl Právu lídr kandidátky TOP 09 Luděk Niedemayer.

Evropská legislativa ve značení potravin je podle jeho mínění až příliš složitá a měla by se zjednodušit. „Ale jde také o to, jestli to označení potravin je z hlediska spotřebitelské ochrany adekvátní. Zase by se to nemělo dostat do extrému, aby nevzniklo něco, co by bylo pro výrobce moc nákladné,“ dodal Niedermayer.

V každém případě se domnívá, že by pravidla pro ochranu a značení potravin měly být v celé Unii stejné. „Já si myslím, že by se to mělo řešit na evropské úrovni, protože v okamžiku, kdy se to řeší na národní úrovni, tak to komplikuje fungování jednotného trhu,“ uvedl.

Jeho názor je tak v naprostém rozporu s tím, který ve volbách do Evropy hlásá občanská demokracie. Ta se totiž domnívá, že by k žádnému zavádění nových směrnic pro kvalitu a standard potravin Evropská unie už přikračovat neměla.

„České orgány, které dbají o kvalitu – obchodní inspekce nebo státní veterinární správa – mají lepší systém kontroly, než je tomu v EU. Snaha o zavedení kontroly na celoevropské úrovni akorát může způsobit, že se kontrola kvality na české úrovni sníží,“ řekl Právu lídr modré kandidátky Jan Zahradil.

Podle něj jde v boji za kvalitu potravin pouze o populismus politických stran. „Pod pláštíkem ochrany spotřebitele se strany předhánějí v tom, kdo vymyslí větší regulaci na konkrétní položku. V každém státě existují orgány, které se zabývají kontrolou kvality prodávaných potravin. Chtělo by to, aby se kontrole věnovaly orgány k tomu určené, a ne aby se vymýšlela nová evropská regulace,“ dodal.

Rovněž hnutí ANO se domnívá, že by si jednotlivé země měly udržet možnost vlastního značení potravin. Jednička kandidátky Pavel Telička by chtěl zavést tzv. pozitivní loga – například symbol pro zdravou výživu a podobně.

„Uvidím logo, budu vědět, že je to samoregulace, že to není upraveno na unijní úrovni, ale že sdružení potravinářských subjektů používá toto logo na výživu, která je zdravá a neobsahuje škodlivé ingredience,“ uvedl pro Právo.

„Unie by měla pro toto vytvořit právní základ a nemusí přitom dojít k žádné detailní regulaci ze strany unijních orgánů,“ dodal Telička.

Na rozdíl od Zahradila se však domnívá, že by státní kontrolní orgány měly pracovat lépe. „Není možné, aby dvacet procent moravských vín vůbec nepocházelo z tuzemských vinic. To se stalo kvůli tomu, že některé země získaly dotace na pěstování hroznů a ty se tak mohou vyvážet. Jenže české vinaře to doslova ničí,“ řekl.

Po příchodu do Evropy chce zatočit také s praktikami některých obchodníků, kteří složení potravinových výrobků značí takřka nečitelným malým písmem.

Zcela vlastní téma, co se potravin týče, představila Strana zelených, kterou na českých pultech nejvíce pálí geneticky modifikované výrobky. Evropa by jejich prodej měla podle lídra a předsedy zelených Ondřeje Lišky zakázat.

„Nelze to zakázat ze dne na den, musí se to vyřešit přechodným obdobím,“ přiznal Liška. Nedostatku potravin se neobává. „V Evropě by byli upřednostňováni ti výrobci, co dodávají geneticky nemodifikované potraviny. Logicky, pokud by se takové potraviny prodávat v Evropě nemohly, tak se vytvoří prostor pro pěstování geneticky nemodifikovaných potravin,“ vysvětlil Právu.

Zřídit by chtěl Liška také úřad, který by se zabýval dopadem geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví.