Pavel vede generální štáb od roku 2012, ve stejném roce ho tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval do hodnosti generálporučíka. Pavel studoval v Británii a má za sebou práci v mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu na velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení.

Armáda má ode dneška taky dva nové generály. Stali se jimi zástupce ředitele společného operačního centra ministerstva obrany Petr Mikulenka a zástupce velitele vzdušných sil Jaromír Šebesta. Zeman povýšil oba z plukovnických hodností na brigádní generály.

"Chtěl bych vyjádřit naději, že se (Pavel) v blízké budoucnosti stane jedním z čelních vojenských představitelů NATO," řekl Zeman. O kandidatuře prý jednal i s generálním tajemníkem NATO Andersem Rasmussenem. Prezident doufá, že s podporou ministerstva obrany bude výsledek úspěšný.

Prezident Miloš Zeman povýšil také náčelníka generálního štábu Petra Pavla.

Prezident Miloš Zeman povýšil také náčelníka generálního štábu Petra Pavla.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Do generálských hodností prezident jmenoval tři vojenské veterány, kteří se účastnili bojů druhé světové války. Syn slavného generála Heliodora Píky, který byl komunistickým režimem v roce 1949 popraven, se stal brigádním generálem. Milan Píka byl do generálské hodnosti jmenován i na Slovensku. Brigádními generály jsou nově taky Emil Boček a Mikuláš Končický.

Přišel i Duka

Zeman po ceremoniálu všem jmenovaným pogratuloval. Zdůraznil, že Píku povýšil za jeho vlastní zásluhy. "Ale na druhé straně nemůžeme nevzpomenout na jeho otce Heliodora Píku, který byl zavražděn v roce 1949," řekl. Jeho popravu Zeman považuje za justiční vraždu.

Armádní generál Pavel přirovnal symboliku čtvrtečního jmenování ke vstupu do rytířského stavu. "Pro nás, kteří máme ještě nějaké roky služby před sebou, je to závazek k tomu, abychom dostáli tomu, co tento stav obnáší," řekl Pavel.

Ceremonii vedle ministra obrany Martina Stropnického a předsedů Sněmovny a Senátu Jana Hamáčka a Milana Štěcha přihlížel také pražský arcibiskup Dominik Duka.

Píka nemohl dokončit vysokou školu  

Dosavadní plukovník ve výslužbě Milan Píka odjel v roce 1939 do Rumunska, kde vstoupil do československé zahraniční armády. Po porážce Francie odjel do Anglie. V Británii byl zařazen k 310. stíhací peruti RAF. Pro oční vadu byl však z leteckého výcviku vyřazen a vykonával administrativní službu.

Válku ukončil jako velitel zásobovacího střediska RAF v hodnosti podporučíka. Jeho další osud byl ovlivněn politickým procesem a popravou jeho otce. Píka nemohl dokončit studium na vysoké škole. Bylo s ním také vedeno kázeňské řízení kvůli tomu, že roku 1948 vyjednával s několika lidmi o tom, jak pomoci svému otci uniknout z vyšetřovací vazby a utéct přes hranice.

Boček bojoval proti nacistům jako příslušník 312. perutě RAF v Anglii, později jako pilot 310. stíhací perutě RAF. V roce 2010 mu Klaus propůjčil Řád Bílého lva. Končický bojoval ve druhé světové válce jako příslušník prvního tankového praporu první československé samostatné tankové brigády. S jednotkou se zúčastnil všech bojových nasazení v někdejším Sovětském svazu a Československu. Po válce zůstal v armádě a působil ve vojenském školství. Za politické postoje v roce 1968 byl perzekvován a následně propuštěn ze služebního poměru.