Průměrný invalidní důchod ve třetím, nejtěžším stupni ke konci loňského roku dosahoval 10 245 korun, ve druhém stupni už jen 6675 korun a v prvním 5989 korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Stát tak na invalidech ve srovnání se stavem přede dvěma lety ušetří měsíčně přes půl miliardy korun. Celková suma totiž měsíc od měsíce nepřetržitě klesá, a to i když se vezme v úvahu, že části postižených se po dosažení důchodového věku jejich invalidní důchod změní na starobní.

Zatímco například za leden 2012 stát na invalidních důchodech celkem zaplatil 3,6 miliardy korun, letos v lednu to už bylo 2,9 miliardy, tedy o 700 miliónů korun méně.

Mnozí invalidé, protože nikdy nepracovali, neboť jim to zdravotní stav neumožňoval, podle Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) po novém překvalifikování končí na úřadech práce a poté jsou odkázáni na sociální dávky.

Invalidní důchody

Invalidní důchody

FOTO: Právo

Jedná se o důsledek vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle níž se míra postižení u všech invalidů musí od roku 2010 nově postupně přezkoumat.

„Posudková služba jde často nad rámec této vyhlášky a nezohledňuje situaci člověka. Hlavní motivací systému je snaha redukovat počet příjemců invalidních důchodů,“ řekl Právu již rok a půl po uplatňování vyhlášky předseda NRZP Václav Krása.

Za dva roky o 20 tisíc méně

V té době to ale nedokládaly žádné statistiky. Nyní už ano. „Z hlediska stupně invalidity došlo v lednu 2013 k meziročnímu snížení počtu invalidních důchodců ve třetím stupni o 11,6 tisíce. Počet důchodců ve druhém stupni invalidity se zvýšil o 4,6 tisíce a v prvním stupni vzrostl o 1,2 tisíce,“ konstatuje MPSV ve své statistice.

Celý loňský rok pak posudkoví lékaři pokračovali v přesunech invalidů ze třetích stupňů invalidity do nižších v podobném rozsahu. „V lednu 2014 se meziročně snížil počet invalidních důchodců ve třetím stupni o 9,2 tisíce. Naopak počet důchodců ve druhém stupni invalidity se zvýšil o 2,9 tisíce a v prvním stupni o 1,2 tisíce,“ potvrzuje MPSV ve statistice.

„Jedná se o důsledek vyhlášky. Stanovila kontrolní lékařské prohlídky, na které jsou lidé zváni a kde se stav (znovu) individuálně posuzuje. Jsme jen výkonný systém. Je ale nesmysl se domnívat, že lékaři jsou stimulováni k odebírání invalidních důchodů,“ řekl Právu šéf lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení Vlastislav Kaplan.

Na námitku Práva, že vyhláška byla přece vytvářena ve spolupráci s odbornými lékařskými sdruženími, takže mají na jejích praktických dopadech také svůj podíl, reagoval, že se jedná o lékaře z resortu zdravotnictví, tedy nikoliv o posudkové lékaře patřící pod resort sociálních věcí.

„Já bych ve snížení počtu nositelů třetího stupně invalidity neviděl nic negativního. Promítá se v tom zlepšená úroveň péče o pacienty,“ dodal posudkový lékař Jan Boháč. Zarážející je jen to, že k onomu zlepšování péče, která dostává tisíce invalidů ze třetího stupně do nižších, začalo skokově docházet s nástupem vyhlášky v roce 2010.

Posudkoví lékaři soudí podle papírů

„My se zabýváme prognózou, nikoliv aktuálním zdravotním stavem klienta. Neděláme diagnózu, nevyjadřujeme se k léčbě, ale pracujeme s dlouhodobým nepříznivým stavem klienta v souvislosti s tím, jaké má zákonné nároky,“ reagoval Boháč na stížnosti invalidů, že posudkový lékař mnohdy žadatele ani pořádně neviděl.

Zástupci zdravotně postižených nyní jednají s ministerstvem práce a sociálních věcí o posuzování zdravotního stavu v souvislosti se stanovením stupně příspěvku na péči. „ČR nemá ucelený systém podpory zaměstnávání zdravotně postižených lidí, který by jim přednostně umožnil aktivní pracovní činnost, a teprve v případě, že tato pracovní činnost by skutečně nebyla možná, by jim byl přiznáván invalidní důchod,“ řekl Právu předseda NRZP Krása.