Článek
Stát totiž platí na základě koncesní smlouvy externím provozovatelům e-tržišť za každou zadanou zakázku, a to podle sazeb uvedených v ceníku. Ministerstvo pro místní rozvoj v rozporu s právními předpisy dvakrát navýšilo sazby za jednotlivé služby, čímž zvýšilo i celkové výdaje na provoz e-tržišť. Dodatkem ke koncesní smlouvě navýšilo sazby z ceníku, přestože podle této smlouvy mají o jejich zvýšení žádat provozovatelé e-tržišť, a to jen ze závažných a objektivních důvodů.
NKÚ současně kritizuje ministerstvo za to, že nenastavilo žádné sankce v případě, že ministerstva a další instituce nebudou prostřednictvím e-tržišť nakupovat.
V prvním roce bylo na pěti e-tržištích evidováno přes 44 tisíc zakázek. Téměř 32 tisíc z nich v celkové hodnotě 2,25 miliardy skončilo uzavřením smlouvy s dodavatelem. Faktem ale je, že 38 % zakázek oznámených na e-tržištích bylo zadáno bez soutěže, což má podle NKÚ negativní vliv na efektivnost e-tržišť a dopad na plánované úspory.
Nejvíc je využívá ministerstvo obrany
Nejvyužívanějším e-tržištěm byl TENDERMARKET, jeho prostřednictvím bylo úspěšně vysoutěženo více než 27 tisíc zakázek. Kontroloři porovnali, jak se na e-tržištích angažovala jednotlivá ministerstva. Jednoznačně nejvíc je využívalo ministerstvo obrany, které přes ně zadalo přes 11 tisíc zakázek za 706,6 miliónu korun.
Elektronické tržiště je ve své podstatě virtuální místo, kde se střetává poptávka mnoha odběratelů s nabídkou dodavatelů. Na elektronickém tržišti, stejně jako na tržišti klasickém, dochází k nejrůznějším jednáním mezi dodavateli a odběrateli, která vedou k uzavírání konkrétních obchodů.