Malí v boji o Brusel zkoušejí kritiku EU, protiromské pokřiky či kupování voličů. Komu to vyjde?

Zdejší politický rybník čeří Strana svobodných občanů bojem proti Evropské unii. Na billboardech vytáhla například proti „euronesmyslům“ typu diktátu úsporných žárovek. Už se vám, vážení voliči, také rozsvítilo?

Lídrem kandidátky je předseda Petr Mach (38), bývalý dlouholetý spolupracovník exprezidenta Václava Klause a ředitel jeho Centra pro ekonomiku a politiku.

Mach se z naivního skalního Klausova příznivce vypracoval v předsedu strany, která odmítla sbližování s ODS. I když Svobodní dosud v žádných volbách do Sněmovny neuspěli (loni ale získali slibných 2,46 procenta), podle politologa Zdeňka Zbořila by jim volby do EU mohly karty významně otočit.

„Mach by mohl využít znechucení bývalých voličů ODS. Je už mediálně známá tvář, je to expert na ekonomické otázky a umí vystupovat na veřejnosti,“ řekl Právu politolog.

Oporu má předseda Svobodných i v programu, jenž může zabodovat u voličů, které Unie za deset let členství už stačila roztrpčit. A takových, co EU už nevěří, je podle průzkumů nyní zhruba třetina.

Strana podobně jako ODS nekompromisně odmítá přijetí eura, nelíbí se jí ani směrnice, kterými Evropská unie podle Svobodných omezuje svobodu podnikání.

„V EU bankrotuje jeden stát eurozóny za druhým. Celá evropská ekonomika stále více zaostává za světem a eurokomisaři řeší zákaz igelitek. I to svědčí o stavu Evropské unie. EU vlastně chrlí jednu takovou pitomost za druhou. To bychom měli zastavit, jestli máme pud sebezáchovy,“ ukazuje Mach na konkrétním příkladu, s čím hodlá vstoupit hlavním vchodem do bruselského a štrasburského parlamentu.

Naopak s Evropskou unií souzní Strana zelených. Její předseda Ondřej Liška (36) je bývalý poslanec, v letech 2007 až 2009 byl ministrem školství ve vládě Mirka Topolánka.

Zeleným šéfuje od roku 2009 a kromě dvou úspěchů ve volbách do Senátu v roce 2012 strana za jeho éry moc bodů nezískala. Nicméně loni ve volbách do Sněmovny uspěla natolik (3,19 procenta), že aspoň pobírá každoroční miliónové státní příspěvky na činnost.

Teď se Liška postavil do čela eurokandidátky. Měsíc před volbami se rozjel na Ukrajinu obhlédnout tamní situaci. „Přijel jsem sem jako vyslanec evropských zelených, abych přinesl zprávu o tom, co se tady děje, jak to tady Ukrajinci prožívají,“ vysvětlil.

Své postřehy z cest posílal na svou facebookovou stránku. Voliči si klidně mohli pomyslet, že předseda zelených měl dobrodružnou dovolenou, ale strana to vidí jinak.

„Zelení si jasně uvědomují, že budoucnost Ukrajiny je nerozlučně spjata s budoucností Evropy a že o té se rozhoduje právě nyní na ukrajinské východní hranici,“ objasnil cestu mluvčí zelených Jan Žáček.

Ve skutečnosti šlo spíš o to získat v médiích před volbami prostor. Pokus vyšel, o Liškově cestě na východ se napsalo víc než o programu, se kterým se zelení od svých politických konkurentů příliš neliší. Chtějí práci pro všechny, spravedlnost, zdravé potraviny a vizionářskou politiku s důrazem na ochranu přírody.

„Ta strana neukázala nic nového, ztratila energii, vypadá to, že nedokáže sledovat ani evropské trendy zelených,“ myslí si Zbořil.

Liškovy cesty po Ukrajině mohly být navíc podle jeho mínění kontraproduktivní − dění v té zemi rozděluje i českou společnost.

O hlasy se Liška, který je známý také svou láskou k rapu a hudebním počinem o zeleném srdci, nejspíš popere s Ivanem Bartošem (33), předsedou Pirátů. Ti ve volbách do Sněmovny dostali 2,66 procenta, takže loni získali jen jednorázovou státní dotaci na krytí kampaně.

„Naše cílová skupina není homogenní. Formou i obsahem kampaně se snažíme občany aktivizovat. Cílová skupina je tedy optimistický, přemýšlející a informovaný volič, kterého neutáhnete na koblihu, párek či růži,“ objasnil Právu Bartoš.

Piráti spoléhají na spolupráci s dalšími dvěma desítkami pirátských stran po Evropě. „Věřím, že hranici pěti procent překročíme. Doufám také v podporu studentů, kteří nás již dvakrát ve studentských volbách poslali přes hranici 20 procent,“ řekl Právu šéf Pirátů.

V minulých dnech v takzvaných volbách nanečisto ve školách s 19 procenty opět vyhráli, ale středoškolských studentů nad osmnáct let s volebním právem většina není.

Pod heslem Evropa je naše moře Bartoš vykládá o svobodě, zákazu špehování a větší transparentnosti v rozhodování europoslanců. Zbořil ale vyhlídky této strany zchlazuje. „Piráti už také zešedli, ale pořád je to strana, která slibuje, že bude dělat něco jiného než establishment. Jenže popularitu mají u voličů, kteří k volbám téměř nechodí,“ myslí si politolog.

Kampaň vede Pirátská strana, která vznikla původně na obranu svobody na internetu, jak jinak než právě tam. „V květnu se rozjíždí kontaktní kampaň. Operativně ji nazýváme Pirátský létající cirkus,“ přiblížil Bartoš, který pracuje jako systémový architekt a kvůli volbám si vzal neplacené volno.

Lídr kandidátky Věcí veřejných Radek John si proti tomu pracovní povinnosti s těmi stranickými dokázal chytře propojit. Kvůli propagaci svého filmu Bony a klid 2 objíždí Česko a divákům při tom vypráví o svých cílech v Evropské unii.

Stejně jako ODS a Svobodní bojuje proti euru, z parlamentních voleb 2010 zase oprášil hesla o stopce tunelování.

Kdyby náhodou hesla na voliče nezabrala, John vytáhl z rukávu větší eso. Stovce tisíc registrovaných příznivců slibuje − v případě, že židli v europarlamentu získá − asistenční kartu pro motoristy zdarma.

„Dostanu množstevní slevu,“ řekl Právu John. Nákup pak zaplatí z platu europoslance.

„Otevřeně řečeno, prachy z Bruselu mi smrdí. Zvolíte-li mě, svůj plat Vám touto formou rozdám. Ale musíte se registrovat teď, protože si vážím přátelství lidí, kteří mi fandí i bez toho, abych byl na nějakém postu,“ nabádá své fanoušky na Facebooku.

Svou kampaň bere bývalý novinář, spisovatel a publicista osobně, ze stranické pokladnice proto nevybere ani korunu. „Vzal jsem si úvěr ve výši tří miliónů korun. Kampaň mi neplatí nikdo, nemám žádného sponzora, není nikdo, komu bych měl být vděčný,“ podotkl John.

V očích voličů se však zdiskreditoval − nejenže nebyl oblíbeným ministrem vnitra ve vládě Petra Nečase (ODS), voliče také znechutilo neustálé pletichaření Věcí veřejných, které zásobily tisk skandály kolem uplácení poslanců, chystaných pučů a rozpadu strany.

Pošramocené pověsti si je vědom i další bývalý véčkař, Otto Chaloupka. S kolegou Michalem Babákem loni na podzim založili stranu Republika.

Babák, jehož fotka s vyraženými zuby po nočním souboji v jedné pražské restauraci obletěla republiku, se pokusil odpoutat od skandálů VV ohraným předvolebním tahem − knihou peprných vzpomínek z politického zákulisí. Jeho dílo nazvané Medvědovi stojí pořád je obhajobou obou poslanců. Knihu s Chaloupkou pokřtili na turné po několika městech.

Chaloupka se zapsal do paměti svými kontroverzními výroky na adresu Romů a soutěží tak s výkřiky okamurovců. „Vaše cikánská arogance přerostla už dávno do rozměrů, které vyžadují reakci. Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal Chaloupka na Facebook ještě jako poslanec VV.

Za svým si stojí i teď. „Na tom slovníku není nic zvláštního, jen v naší zemi se nesmí o některých věcech mluvit. Problémy se přehlížejí. Jakmile se v nějaké obci objeví více než dva cikáni, tak se okamžitě zakládá nějaká organizace, kam tečou peníze z obcí, krajů a EU. A co se těmto organizacím daří? Vychovávat generace nepracujících lidí,“ řekl Právu Chaloupka.

Právě proti dotování neúčelných organizací hodlá v Evropském parlamentu bojovat. Jenže šance na úspěch zřejmě nemá.

„Představitelé padlých stran nemají šanci. Současné parlamentní strany se ještě nestihly zdiskreditovat. Lidé, spíš než aby to dali někomu z minulosti, dají hlas tomu, kdo jim slibuje lepší budoucnost,“ řekl Právu Zbořil.