Ukázal to rozbor několika případů provedený Právem. Např. Národní památkový ústav oddaluje vydání kostela na Zelené hoře, památky UNESCO. Národní galerie otálí s vrácením vyšebrodského oltáře a dalších uměleckých děl. Na zdržení nebo dokonce na odmítnutí se musí připravit i cisterciáci z Vyššího Brodu, kteří žádají čtyři tisíce hektarů lesů a polí.

Podle zákona by mělo být na konci června jasné, co stát církvím vydá a co ne. Úřady ale zatím vrátily církvím jen tři procenta z požadovaných 30 tisíc hektarů polí, luk a rybníků a pět procent ze 150 tisíc hektarů nárokovaných lesů.

Podávání církevních žádostí skončilo na Nový rok a úřady mají půl roku na rozhodnutí, jak s nimi naloží. Vzhledem k tomu, že jim za prodlení nehrozí žádná sankce, úředníky to zatím nepálí. Církevní představitelé ale už několikrát stát vyzvali, aby přestal vydávání zdržovat.

Stěžují si na obstrukce

„Je tu celá řada obstrukcí, jsme v situaci, kdy nebyl vydán majetek, který měl být vydán během půl roku,“ uvedl před nedávnem kardinál Dominik Duka. Poslanci ČSSD navrhli změnu restitučního zákona, aby se zákonné lhůty zdvojnásobily a úřady tak získaly víc času na posouzení případů.

Některé instituce zatím nevydaly nic. Příkladem může být Národní galerie, ta již na konci roku sice ohlásila, že např. vydá cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodu gotický skvost – vyšebrodský oltář –, ale zatím se k fyzickému předání nerozhoupala.

Je tu celá řada obstrukcí, jsme v situaci, kdy nebyl vydán majetek, který měl být vydán během půl rokukardinál Dominik Duka

Na vině jsou spory kolem jmenování nového ředitele NG Jiřího Fajta, který by měl nastoupit až v červenci. Pověřený ředitel Vít Vlnas nechce do té doby dělat žádná nezvratná rozhodnutí. „Dohoda s církvemi je, ale ještě jsme nic nevydali. Pan ředitel Vlnas totiž nechce dělat žádné kroky, které by mohli politici v budoucnosti zvrátit,“ řekla Právu mluvčí NG Eva Kolerusová.

Církve požádaly o desítky cenných uměleckých děl. Např. augustiniáni by měli dostat dva Rubensovy obrazy. Ve většině případů se NG domluvila s představiteli církví, že předměty i po restituci zůstanou v galeriích, a to zejména kvůli jejich údržbě a ochraně.

Nový doklad o konfiskaci

Ještě větší trpělivostí se musí vyšebrodští cisterciáci obrnit v případě zhruba čtyř tisíc hektarů lesů a polí nebo pivovaru, o které požádali. Na konci loňského roku dnes již odvolaný ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček tvrdil, že vydání už nic nebrání, protože cisterciáci předložili dokument, který změnil do té doby odmítavý postoj úřadu.

„Cisterciáci dodali doklad, že po druhé světové válce požádali o vracení majetků. Jestli je ten dokument autentický, tak to pro ně vypadá pozitivně a dalo by se to pustit,“ řekl Právu. Dokument by znamenal, že cisterciáci byli vlastníky požadovaných majetků i pozemků. Od té doby však klášter nic nedostal.

Podle informací Práva za to může nově nalezené usnesení soudu z roku 1951, z něhož vyplývá, že majetek cisterciáků byl konfiskován Benešovým dekretem č. 108. Podle restitučního zákona však nelze vydat majetek, který byl konfiskován na základě dekretu prezidenta.

„Z důvodu existence různých historických dokumentů zažádal Státní pozemkový úřad Národní archiv o vypracování rešerší, které by měly nejasnou situaci objasnit a jednoznačně prokázat, zda oprávněná osoba splňuje zákonné podmínky pro vydání nemovitosti,“ řekla Právu mluvčí SPÚ Monika Machtová. Dodala, že proto nelze předjímat, zda pozemky vydají.

Cisterciáci z Vyššího Brodu přišli o svůj klášter, nemovitosti a další cennosti za druhé světové války kvůli výrazně protinacistickému postoji, ačkoli se jednalo o německý klášter. Po válce se do kláštera vrátili, ale postupně byli vyhnáni komunisty.

Čekají na archivy

Zatím nevydal nic ani Národní památkový ústav. Nejvíc se čeká na to, zda a kdy římskokatolická farnost ve Žďáru nad Sázavou dostane zpátky kostel sv. Jana Nepomuka na Zelené hoře, který je zapsán mezi památky UNESCO.

Ústav se snaží shromáždit veškeré dokumenty, které se kostela týkají. Dostal již materiály z Národního archivu, archivů ministerstva kultury i z města Žďár nad Sázavou, z okresního soudu a okresního úřadu. „Ještě očekáváme zprávu z Moravského zemského archivu, zda se dokumenty podstatné pro posouzení výzvy nenacházejí u nich,“ řekla Právu mluvčí NPÚ Simona Juračková.

Podle informací Práva ústav památku nevydá do doby, než pozemkový úřad rozhodne o vrácení přilehlých parcel patřících Lesům ČR. Juračková Právu řekla, že postup se SPÚ „koordinují“. Podle mluvčí pozemkového úřadu Machtové je vydání parcel na spadnutí. „Předpokládáme, že se tak stane v nejbližších týdnech. Lesy ČR na začátku dubna 2014 postoupily uzavřenou dohodu Státnímu pozemkovému úřadu ke schválení v následném správním řízení,“ řekla Právu.

Farnost ve Žďáru poslala svou žádost skoro před rokem, půlroční zpoždění prý ale není problém. „Nevadí nám to, chceme, ať se vše prošetří a je pojmenována pravda,“ řekla Právu Martina Jandová, mluvčí brněnského biskupství, které farnost zastupuje.

Nejvíce ve skluzu je pozemkový úřad. Zatím vyřešil jen něco přes tři procenta žádostí. SPÚ ale slouží i jako správní místo jak pro krajské pozemkové úřady, tak pro Lesy ČR, tedy musí každé rozhodnutí ještě jednou vyhodnotit. Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL) proto minulý týden rozhodl posílit SPÚ o 130 úředníků.