Jestliže parlament normu schválí, města a obce dostanou do ruky zbraň umožňující jim vymýtit ze svého území reklamu s textem v jiném než českém jazyce, pokud nebude zároveň obsahovat i „dobře čitelný a významově totožný“ text v češtině. Pokud by podnikatel příslušné obecní nařízení porušil, riskoval by pokutu.

Tím, co kabinet považuje v návrhu novely za kámen úrazu, je nejasná hranice mezi reklamním a informačním sdělením. „Bylo by sporné, zda velkou část kritizovaných nápisů, textů a upozornění lze považovat za reklamu,“ píše se ve stanovisku vlády.

Autoři upozorňují, že navrhovaná norma by se týkala především plakátů a letáků ve výlohách provozoven, případně vyvěšovaných na veřejném prostranství a také nabídek restaurací na reklamních stojanech před jejich vchodem a dokonce i jídelních lístků umístěných tamtéž.

Obava o reklamy v televizi a rozhlase

Vláda se ve svém předběžném vyjádření rovněž obává, aby se novela v takto předložené podobě nevztahovala i na reklamy v rozhlase a televizi. To ovšem její autoři odmítají.

Dalším problematickým prvkem návrhu je v očích vlády možnost, aby si obce samy vymezily výjimky, tedy okruh reklam nebo jejich částí, kterých by se zákaz cizojazyčných textů netýkal. Jsou to především zaběhlé termíny jako café, pizzeria atp. Podle vlády by však tato úprava vedla k tomu, že by v každé obci platila jiná pravidla, a to by pak působilo nejistotu v podnikatelském prostředí.

Kabinet na závěr míní varovat před rizikem zneužití a svévolného uplatňování pravidel o českém jazyce v reklamách obcemi vůči konkrétním nepohodlným podnikatelům.