Opustil jste dobře placenou práci ředitele ve firmě Deloitte, takže vás nelze podezřívat, že jste do voleb vyrazil kvůli hezkému platu europoslance. Proč jste se vydal do kalných vod politiky?

O tom jsem hodně přemýšlel. Samozřejmě jsem zvažoval, že je to nepohodlné, nepříjemné a pro mě ekonomicky nevýhodné. Nechci říkat vznešené fráze, že to dělám pro naše dobro, ale ve společenských tématech jsem se angažoval jako viceguvernér v České národní bance. Když jsem odešel z banky, začal jsem psát do novin komentáře. Ale v jednom momentu si člověk musí položit otázku, jestli je férové stále věci pouze kritizovat a nepokusit se raději své myšlenky prosadit.

Kdo vás oslovil?

První schůzku jsem měl s panem Kalouskem, asi kvůli tomu, že jsme se znali a měli jsme ekonomické styčné body. Jinak mám pocit, že iniciativa vznikla mezi panem Schwarzenbergem a Kalouskem.

Kdo vás ještě oslovil?

Menší strany, od kterých znám představitele, ale nikdy jsem to neříkal a říkat to nebudu.

Třeba ANO?

S ANO jsem se setkal už dřív nad jinými tématy.

Pan Babiš vás nelákal na ministerstvo financí?

O tom jsme se bavili a tudy pro mě cesta nevedla.

Nestraníky do čela kandidátek vytahují i jiné strany. Vám nevadí, že způsob, jakým jste se dostal na kandidátku, má jistý demokratický deficit?

Je pravda, že dost energie věnujeme na to, abychom jezdili ne přesvědčovat lidi na ulici, kteří by nás možná volili, ale bavit se s lidmi z topky. Já jim vysvětluji svoji pozici a oni mi říkají, jak věci vidí. Jednoznačně jsem řekl, že mi nejde jen o to, dostat se do Evropského parlamentu, ale že v horizontu dvou let udělám rozhodnutí, že buď politika byla slepá ulička a pokusím se vrátit k odborné práci, anebo vstoupím do topky a uvidím, co bude dál.

Půjdete do místní politiky?

Neměl jsem odvahu jít do české politiky, do těch kalných vod. Znám Brusel, ani tam to není příjemné, tam se musí hrát s ostrými lokty, ale je to hra a řekl bych, že není kalná jako u nás. Čili na to jsem si troufl. Co bude dál, to se uvidí.

Myslíte si, že ve volbách uspějete, poté, co se voliči spálili v Praze, kde TOP 09 vyhrála s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou, který z politiky vycouval, když se nestal primátorem?

To je velmi dobrá otázka, ale úplně jiná situace. Hodně jsem se o tom se Zdeňkem bavil. On do toho opravdu šel s tím, že bude pražským primátorem, a získal dobrý počet hlasů. Bohužel ty velmi kalné vody pražské politiky způsobily, že se nestal primátorem, a on se rozhodl, že tudy pro něho dál cesta nevede. U mě je ta situace jasná, já jsem připravený být opravdu fungujícím europoslancem, protože mě to jak odborně zajímá, tak taky opravdu věřím v budoucnost Evropy.

Jak se vám líbilo, když jste zjistil, že dvojkou na kandidátce bude Jiří Pospíšil, ještě nedávno místopředseda ODS, která je silně euroskeptická? Myslíte si, že kandidátka takto různorodě poskládaná je pro voliče důvěryhodná?

To musí zvážit voliči. Jiří Pospíšil říkal, že do toho jde proto, že je potřebné pracovat na tom, aby česká legislativa začala fungovat evropsky. Když se lidé žení, rozvádějí mezi různými zeměmi, aby to pro ně bylo jednoduché. Myslím, že jeho ambice nevychází z historie ODS, ale spíš z jeho profesní práce na spravedlnosti a také z toho, že on není jediný politik v Čechách, který v okamžiku, kdy jako ministr začal šéfovat Evropské radě, se najednou na Evropu začal dívat jinak.

Co říkáte jako velký příznivec zavedení eura na to, že ODS kampaň postavila na odporu proti euru, vyhlásila i petici za záchranu koruny?

Evropský parlament nemá absolutně co dělat s českou korunou a s přijetím eura. Od ODS je to jen čistě marketingový tah, který vychází z toho, že průzkumy jasně říkají, že je tady velká část lidí, kteří se domnívají, že euro je špatné. Dokonce teď, když už všichni vidí, že se eurozóna dostává z problémů, že Řekové si poprvé volně půjčili na trzích, tak stále řádově polovina Čechů je přesvědčena, že eurozóna stojí před rozpadem. Mezi podnikateli je ten posun vnímání k evropskému normálu rychlejší. Souvisí to také s intervencí České národní banky a s nejistotou, kterou vyvolala. Na konci roku bude zajímavá diskuse na vládě, zda začít kroky k přijetí eura. Ale společnost je v této otázce ještě hodně pozadu. Je to dědictví Klause a také dědictví krize, kdy Evropa hasila požáry.

Vy budete soutěžit o podobné voliče s ANO. Jak se vymezíte vůči politice ANO?

Ještě nejsem ten správný politik, abych soupeře hlava nehlava kritizoval, nás hlava nehlava vyvyšoval. U ANO je vidět, že chce soutěžit jak o voliče, kteří mají Evropu rádi, tak i o ty, kteří ji rádi nemají, a proto raději toho moc neříkají, protože tím pádem úplně neriskují.

Říkáte, že ještě nejste ten správný politik a soupeře nebijete bezhlavě po hlavě. Jak se vám poté líbí neustálá kritika Andreje Babiše z úst představitelů TOP 09?

Já jsem nic takového neříkal.

Shodujete se s tou kritikou?

Co se týká toho, kam hodlá vyvíjet fiskální politiku, tak v tom mám velké obavy. To nemám jako politik, ale jako ekonom, protože jak jsem říkal, fiskální konsolidace byla drahá a zopakovat si ji dvakrát by byla chyba. Ze začátku jsem se domníval, že otázka konfliktu zájmů Andreje Babiše nebude zásadní, protože ministr financí je pod velkou veřejnou kontrolou, ale teď jsem se dočetl, že dvacet lidí z Agrofertu je na velmi významných pozicích ve státní správě. A je pravda, že Agrofert podniká v celé řadě oblastí, které nejsou u nás dobře regulované, a teď je tam neoddiskutovatelný konflikt. Není to jednoduchá pozice, jakkoliv musím osobně říct, že osobně nezpochybňuji motivaci pana Babiše, že by chtěl něco změnit. Nemyslím, že je to podnikatelský projekt typu Víta Bárty.

Zmínil jste drahou stabilizaci veřejných financí, jak se vám líbila škrtací politika ministra financí Kalouska?

Ona to nebyla jen škrtací politika. Víte, že tam bylo velmi významné zvýšení daní vysokopříjmovým zaměstnancům. Krizí jsme prošli bez toho, aniž by se naše ekonomika otřásala, neměli jsme problémy s bankami. Mohli jsme ty kroky rozložit do více let, ale za prvé jsme nevěděli předem, co to udělá, a za druhé otázka je, jestli by to pomohlo.

V programu TOP 09 jsem se dočetl, že chcete snížit platy europoslanců a euroúředníků. Znamená to, že ty platy jsou nepřiměřené?

Společenská poptávka je jednoznačná, lidé nechtějí platit žádné byrokraty, a zejména ne ty bruselské. Tato část programu ale vznikla, než jsem přišel. Já bych to formuloval spíše tak, že příliš vysoké jsou náklady na provoz komise a europarlamentu a málo peněz jde do investic.

Českých europoslanců je dvacet jedna. Dokážou prosadit v parlamentu, který je více než sedmisethlavý, české zájmy?

Záleží na tom, co je přesně český zájem. Je to pomazánkové máslo, nebo prosperující Evropa, která bude mít dost peněz na to, aby kupovala české výrobky? Každý poslanec by se měl snažit o to, aby Evropa dobře fungovala, aby byl odborně zdatný a podílel se na tom, aby schvalované direktivy byly co nejkvalitnější. Druhou polovinou práce po-slance je podle mého to, že by měli být schopni lidem doma vysvětlit, jak věci v Unii fungují, že Evropa nejsou oni, ale jsme to my, protože my se na tom podílíme. My musíme být schopni obhájit, proč tam ty věci vznikají nebo proč se nám nepodařilo prosadit, aby nevznikly.

Jak se s odstupem díváte na intervenci ČNB proti koruně?

Řada firem to kritizuje kvůli tomu, že jim to zdražilo dovoz. Kdybych se na to díval jako úzce zaměřený centrální bankéř, tak mi vyjde, že měla centrální banka pravdu, protože inflace padá hodně hluboko do záporu. Ale když se na to podívám, co to udělalo v mikroekonomice a s očekáváním lidí, tak bych to nepodporoval. Lidi nejsou po pěti letech stagnace naladěni pozitivně, jejich důvěra s fungováním státu není nejvyšší, slušně řečeno. S konečným soudem ale počkám na to, jak to dopadne.