Hlavní obsah

Sdružení Nové Sudety vyvolává vášně

Právo, Ludmila Žlábková

Ve staré keltštině znamená slovo „sudety“ les kanců. Čechům, zejména starší generaci, zase připomíná druhou světovou válku, zejména německou okupaci českého pohraničí. Čtyři české kraje nyní chtěly založit sdružení, které by neslo jméno Nové Sudety. Právě kvůli němu ale narazily.

Foto: Milan Malíček, Právo

Liberecký hejtman Martin Půta (STAN) považuje název Nové Sudety za mrtvý.

Článek

Smlouva o vzniku tohoto česko-polského sdružení, které má zajistit přísun evropských peněz, má být podepsána již v létě, a to přímo na vrcholku Sněžky. Svým podpisem ji mají stvrdit hejtmani Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje a jejich přeshraniční partner, maršálek Dolnoslezského vojvodství.

Založení nového svazku se však minulý týden zadrhlo, když pardubičtí krajští zastupitelé odmítli schválit stanovy. Jádrem vášní však není samotná myšlenka, ale právě název sdružení – Nové Sudety. Nesouhlas se jménem Sudety vyjádřili komunisté. Tedy pardubičtí a liberečtí. V Hradci Králové, snad proto, že jako jediní na východě Čech jsou ve vedení kraje, jim název přišel kontroverzní, ale krajskou radou prošel.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Sudety nepřijímá veřejnost.
vicehejtman Královéhradeckého kraje Otakar Ruml (KSČM)

„Byla to velmi živá a dlouhá diskuse. Sám žiju v pohraničí a před pěti deseti lety bych se do tohoto názvu neodvážil jít. Ale doba se změnila. A na polské straně je název Sudety vnímán jinak než u nás, hlavně jako geografický název,“ připojil názor hejtman Lubomír Franc (ČSSD) a prozradil, že původně byla ve hře pojmenování po Václavu Havlovi, případně latinská.

Podle vicehejtmana Otakara Rumla (KSČM) je však dobře, že se bude hledat název znovu. „Sudety nepřijímá veřejnost,“ míní.

„Název už považuju za mrtvý. Nyní budeme řešit nějaký nekonfliktní,“ vyjádřil se liberecký hejtman Martin Půta (STAN) v úterý na krajském zastupitelstvu, které o schválení stanov po pardubickém krachu ani neusilovalo. Podobně bude tento bod v pondělí stažen i z programu zastupitelstva v Hradci Králové.

Historik: Polsku chybějí dějinné souvislosti

Plánovaná schůzka hejtmanů s novým maršálkem Dolnoslezského vojvodství 29. dubna v Meziměstí tak nebude poklidným potvrzením dosavadního vývoje, ale diskusním polem, z něhož musí vzejít nové pojmenování. Jinak bude nutné myšlenku čerpání evropských peněz kvůli názvu Sudety pohřbít.

Janu Korytářovi (Změna) je také divné, že protest proti tomuto názvu podávají zástupci strany, která se stále jmenuje komunistická. Že však není pojmenování Nové Sudety nejšťastnější, zejména s ohledem na moderní české dějiny, míní i historici.

„Protože se Polsko po druhé světové válce posunovalo na západ, chybějí jim dějinné souvislosti, které máme my. Pro českou veřejnost je název Sudety spojen s tragickými okolnostmi mnichovské krize, vyhnáním Čechů z pohraničí, následně s okupací. Navíc je v našem vnímání geograficky zkreslen, protože si zpravidla představíme severní část bývalého česko-německého pohraničí, kopírující víceméně válečnou říšskou župu Sudety. A když se k pojmu Sudety přidá slůvko Nové, může to v leckom vyvolávat o to nepříjemnější pocity,“ řekl Právu historik a prorektor hradecké univerzity Petr Grulich.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám