Ministerstvo zemědělství podle informací Práva rozeslalo do připomínkového řízení novelu vládního nařízení, jež by mělo zacílit na větší počet dětí, které se účastní evropského projektu Ovoce a zelenina do škol. Zatímco dnes jsou do projektu zařazeny děti prvních až pátých tříd základních škol, nově by to měli být i předškoláci z tzv. přípravných tříd a také žáci šestých ročníků speciálních škol. A to už letos na podzim.

„Projekt má pomáhat zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny, zamezit obezitě dětí a zlepšit jejich stravovací návyky,“ tvrdí ministerstvo.

Je pravda, že jedno nebo dvě jablka měsíčně spíš pomohou odbytu zemědělců než školám a dětem.ministr školství Marcel Chládek (ČSSD)

Akce v Česku běží už od roku 2009 a je do ní zapojeno zhruba 80 procent škol. Spočívá v tom, že děti z prvního stupně základních škol dostávají zdarma nejméně jednou měsíčně čerstvé ovoce, zeleninu nebo šťávy, které neobsahují konzervanty, přídavky cukru, sladidel, soli či tuků. Ačkoli lékaři i ředitelé škol zapojených do projektu vítají nápad s rozšířením počtu dětí, které by měly ovoce a zeleninu dostávat, stravovací návyky to ale podle nich určitě nezmění.

To připouští i ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), podle kterého může projekt aspoň dětem ukázat, že i zdravá strava může být chutná. „Pokud to zasadíme do kontextu dalších kroků, kterými budeme podporovat zdravý životní styl i jinými cestami, pak to určitě smysl má,“ řekl Chládek Právu.

Zopakoval, že jedním z kroků může být i odstranění automatů ze škol, které dětem nabízejí sladkosti. „Je pravda, že jedno nebo dvě jablka měsíčně spíš pomohou odbytu zemědělců než školám a dětem,“ připustil ministr školství.

Doma vitamíny mnozí nemají

Za pravdu mu nepřímo dávají i ředitelé škol zapojených do projektu, které Právo oslovilo. Shodují se však v tom, že každá příležitost, jak dětem obohatit jídelníček o zdravou výživu, je namístě. Hubeňoury to z nich ale neudělá. Záleží především na výchově v rodinách. Kantoři dodávají, že pro některé děti zvláště ze sociálně slabých rodin je ovoce a zelenina zdarma šancí, jak se vůbec k vitamínům dostat. Byť v omezeném množství.

Projekt letos vyjde na 144 miliónů korun
I přes větší počet žáků, kteří nově budou dostávat ovoce a zeleninu, nevyjde rozšíření projektu státní kasu ani o korunu navíc. Navýšení by totiž mělo jít z evropských peněz.
O jakou sumu půjde, se teprve bude rozhodovat. Pro školní rok 2013/2014 vyjde projekt na 144 miliónů, přičemž ČR z toho zaplatí 39 miliónů.
Podle informací Státního zemědělského a intervenčního fondu, který projekt spravuje, je to na jednoho žáka 315 Kč bez DPH na školní rok.

„U nás je většina dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, takže doma ovoce a zeleninu moc nemají,“ tvrdí ředitelka jedné ze základních škol a mateřské školy v Litvínově Eva Sekyrková. Jejich škola dostává od dodavatele ovoce a zeleninu pro první stupeň jednou týdně. Přesto, že to považuje za přínos, dětem moc nešmakuje, což je prý vidět i ve školní jídelně.

Její slova potvrzují i statistiky. Nejde přitom jen o děti. Třeba podle státního zdravotního ústavu je v Česku spotřeba zeleniny na 60 procentech doporučení, u ovoce na 65 procentech. Český statistický úřad pak udává, že se u nás třeba v roce 2012 ročně zkonzumovalo 74,6 kg ovoce na osobu a 77,8 kg zeleniny. Spotřeba se každoročně snižuje.

O saláty nestojí

„Že bychom tím snížili váhu dětí, to jistě ne, ale určitě je rozšíření počtu dětí dobrý krok,“ uvedl ředitel základní školy a mateřské školy v Hořepníku v okrese Pelhřimov Milan Hupka. I do jeho školy vozí dodavatelé ovoce nebo zeleninu jednou týdně, přičemž zkušenost napovídá, že záleží na tom, co děti dostanou. Třeba kiwi prý dětem nejede, stejně jako zelenina. To se podle něj ukázalo i ve školní jídelně, kde zavedli zeleninové saláty, ale děti o ně příliš nestojí.

„Pokud přibudou další děti, tak to vítám, ale musí to jít ruku v ruce s nějakou osvětou,“ uvedl Hupka a dodal: „Záleží především na tom, jak jsou k tomu děti vedeny doma.“

Chystaná novela vládního nařízení počítá i s tím, že by se děti měly víc vzdělávat právě v oblasti zdravé výživy. A to třeba organizováním exkurzí do zemědělských podniků nebo soutěžemi propagujícími spotřebu ovoce a zeleniny.

Svačiny? Jen někdy

„Záleží především na rodinách,“ je přesvědčen ředitel základní školy a mateřské školy v Praze 7 Bohumil Kettner. Jeho škola dostává ovoce a zeleninu jednou měsíčně a to rozhodně ke změnám návyků nepřispěje. Podle něj děti často nedostávají z domova ani svačiny, takže se těžko divit, že neodolávají automatům se sladkostmi. Lékaři pak mají jasno.

Ovoce a zelenina do škol je jen dílčím krokem, který je chvályhodný, ale rozhodně není všelékem. Daleko víc záleží na výchově v rodinách, na pohybu, k němuž by měli děti vést jak rodiče, tak školy.

„Samozřejmě je dobrá myšlenka, že by děti měly dostávat více ovoce a zeleniny místo popcornu a čokolád. Je to ale jen dílčí opatření,“ zhodnotil situaci na dotaz Práva pražský internista a dietolog Oldřich Macharáček.

Přimlouvá se za hodinu tělocviku denně. „My si vyrábíme mrzáčky zatěžující sociální systém už v relativně mladém věku,“ tvrdí ze své čtyřicetileté lékařské zkušenosti.

Obdobnou zkušenost má i obezitoložka Šárka Andělová z Moravské Ostravy-Přívozu. Podle ní je myšlenka dobrá, ale je otázka, zda děti ovoce ve škole vůbec snědí, nebo je hodí do koše. Děti by měly dostávat ovoce a zeleninu každý den, což je ale hlavně věc rodičů.

„Obezita u dětí, to je otázka fastfoodů a sladkých nápojů, kde je velký příjem cukrů. Děti slaví narozeniny skupinově v McDonaldu a po rodičích takovou stravu vymáhají,“ řekla Andělová Právu.