Za zdravotně postiženého se považuje člověk, který má tělesné, smyslové či duševní obtíže a kvůli nim i omezení déle než rok. Statistici situaci v Česku zjišťovali poprvé v roce 2007, podruhé loni. Vycházeli z registrů a kartoték praktických lékařů i ústavů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nějaké zdravotní postižení mělo loni podle Josefa Kotýnka z ČSÚ celkem 1 077 673 lidí. Je to 10,2 procenta obyvatel. V roce 2007 nějakým zdravotním handicapem trpělo 9,8 procenta lidí.

Společnost stárne

Postižení uvádí tři pětiny lidí nad 60 let. Nejvíc v posledních letech ale přibylo handicapovaných do 19 let a nad 75 let. Roste také podíl osob s vrozeným handicapem. Zatímco v roce 2007 ho mělo necelých 12 procent postižených, teď už téměř 14 procent. Do výsledků se podle odborníků promítá stárnutí společnosti. Vliv může mít i to, že lidé mívají potomky později, což se může odrazit ve zdravotním stavu dětí.

Nejčastěji postižení zapříčiní nemoc. Před sedmi lety způsobila handicap u zhruba 600 000 lidí, loni už to bylo skoro u 800 000 osob.

Průměrně člověk se získaným handicapem žije 12,4 roku. V roce 2007 to bylo 13,6 roku. U mužů se doba zkrátila o 1,5 roku a u žen o 1,1 roku, upřesnil Kotýnek.