Krajský soud v Praze, který ve složité kauze postupoval podle instrukcí Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že se nevidomí mohli s obsahem smlouvy seznámit, a to například prostřednictvím jiné osoby. Proto rozhodl o platnosti úvěru na 500 000 korun i zástavní smlouvy na rodinný domek ve prospěch úvěrové společnosti.

Podle ústavních soudců se však nevidomí nechovali nijak nezodpovědně a snažili se využít možností, které jim právo při podpisu písemných dokumentů dává. "Spíše to vypadá, že se stali obětí osob, které zneužily jejich zdravotního stavu," uvedla Janů. Pachatelem mohl být například člověk, který pomáhal s vyplněním úvěrové smlouvy.

Kauzou se zabýval také trestní soud, který zprostil nevidomého muže obžaloby z úvěrového podvodu. Naznačil tehdy, že se nejspíš sám stal obětí trestného činu. Zda byl nakonec někdo potrestán, nález ÚS neuvádí.

Soudy musí zohledňovat okolnosti

ÚS opakovaně vytýká justici formalistické rozhodování a sofistikované odůvodňování zjevné nespravedlnosti. Podobným způsobem argumentoval také dnes. "Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být - jako v dané věci - značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité," stojí v nálezu.

Případem se musí znovu zabývat odvolací Krajský soud v Praze. Účastníci řízení osobně k Ústavnímu soudu nepřišli. Advokát Jaroslav Brož nález přivítal, podle něj vyhrála spravedlnost.