Zástupci koalice v úterý o finální podobě zákona znovu debatují.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"Začínáme skoro od začátku, znění zákona neodpovídá dohodám a celkově je zákon něco jiného, než jsme si představovali," prohlásil Vondráček. Připomínky, které poslanci ANO k návrhu připravili, mají asi 24 stran.

Hnutí ANO nelíbí navrhované hůře placené čekací lhůty pro budoucí úředníky, protože prý mnohé uchazeče odradí. Vondráček také kritizoval údajnou koncentraci moci Generálního ředitele státní správy.

"V návrhu jde o další silový institut, mluví se o něm jako o personálním ministru. Chtěli bychom, aby ředitelství mělo na starosti vzdělávání ve státní správě," dodal.

Lidovci: Je to „zcela špatně”

Předložený návrh se nezamlouvá ani lidovcům. Jejich místopředseda Jan Bartošek má paragrafové znění za "zcela špatné".

"Z té stovky, co jsme poslali, tak asi jenom dvě připomínky tam akceptovali," prohlásil.

Podle Bartoška i Vondráčka se koalice bude muset znovu bavit o celkové koncepci.

"Protože tak, jak je to paragrafové znění, tak my ho vnímáme jako zcela špatně. Tohle si skutečně nedokážu představit, že by to fungovalo," poznamenal Bartošek k návrhu, který má 87 stran.

V květnu do Sněmovny

ČSSD doufá, že konečný text normy bude hotov ještě v dubnu. V květnu by se pak zákonem, který má vést k odpolitizování státní správy, měly zabývat sněmovní výbory a v červnu plénum dolní komory.

Dienstbierův původní návrh počítal s tím, že by státní tajemníci pro jednotlivá ministerstva byli vybíráni na sedmileté období komisí, jejíž dva členy by jmenoval generální ředitel a jen jednoho příslušný ministr. Podle novější verze, o níž dnes koalice jedná, by trojici členů výběrové komise jmenovala a odvolávala vláda na návrh generálního ředitele. Toho má podle návrhu jmenovat kabinet na návrh premiéra.

V minulosti se také diskutovalo o osobách a úřadech, na které se má zákon vztahovat. Podle posledního návrhu by se norma neměla vztahovat například na členy vlády, vedoucího úřadu vlády, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů.