Nad zkažeností a plytkostí mladé generace se lomí rukama snad od úsvitu věků. Takové lomení rukama si lze přečíst už na mezopotamské klínopisné tabulce. Každá mladá generace je však produktem výchovy generace rodičovské plus nové doby. Přitom každá doba je po třiceti letech v něčem nová a ta naše po listopadu je prostě novější než nová. Dnešní rodiče šíleli po céčkách, džínách, digitálních hodinkách či kalkulačkách. A jejich rodiče stávali nekonečné fronty na to, protože, táto, jak by náš Pepík vypadal bez toho ve třídě?

Dnešní rodičovští Pepíci zamlada demonstrovávali svoji identitu dlouhými vlasy, Mařenky červenými punčochami, ti odvážnější americkými vlaječkami na rukávech, veřejným holdováním rocku a vzýváním Lennona. Dnes nic zakázaného či nebezpečného není, takže u mladé generace se ono "být" ztotožnilo s "mít". Může se nám to nelíbit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat. Proč by současná mládež měla být jiná?

Že je individualistická, to není na škodu, nuceného kolektivismu jsme si užili dost. Pragmatická? Čekal snad někdo skutečně, že mládež vůbec, a v dnešní době zvláště, bude hloubat ve filozofických spisech a hledat vyšší mravní principy? Dělala snad něco podobného v mladých letech generace předcházející?

Nepolitičnost bych mladým nepředhazoval. Skutečně politická, spíše však zpolitizovaná byla mladá generace padesátých let a nedopadlo to dobře. Vážnější je výtka nedostatečné solidárnosti. Ale to se vstřebá, života běh je nejlepší lék. Vůbec mladou generaci nehájím, jen se ji snažím pochopit. Jaká má být, když z každých novin, televize, internetu, z billboardů a bůhvíčeho je zaklínána: Nevaž se! Odvaž se! Svět otevřený, lákadel bezpočet a peníze jsou až na prvním místě!

Pravda, rozdíl proti minulým časům zde je. Mladí si na tehdejší chudičká lákadla často museli vydělat, dnes vidí, že tunely a podvody to jde rychleji. Z hlediska mladých jsem dobrovolná socka. Odmítám mobil, odmítám automobil a žiju v panelákové králíkárně. Jsem si však jist, že za dvacet-třicet let budou dnešní mladí lomit rukama nad svými mladými (pokud ovšem nějaké budou mít). Života běh.

PRÁVO 3. června 2004