Předseda a jednička Pirátské strany do eurovoleb Ivan Bartoš odhaduje, že jeho partaj by se mohla pyšnit dvěma europoslanci. „I při nízké účasti bude naše pozice dobrá, protože lidé, kteří nás jednou volili, nás volí znovu,“ řekl Právu.

Lákadlem pro voliče může podle Bartoše být fakt, že v Unii kandiduje dvacítka pirátských stran, které by v EP mohly při troše štěstí vytvořit vlastní frakci, jež by snadněji prosazovala priority pirátů, jako ochranu soukromí či právo na informace.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

FOTO: Petr Horník, Právo

„Jsme eurokritičtí, ale rozhodně proevropští. EU je podle nás platforma pro spolupráci, a ne něco, co je ekonomicky zajímavé kvůli dotacím a národním zájmům. Naším cílem je demokratizace EU a její otevření občanům, aby Evropa byla naše moře,“ dodal Bartoš.

Lídr Strany svobodných občanů i její eurokandidátky Petr Mach také věří, že se jeho partaji podaří získat mandát. Argumentuje jako Bartoš – stačí, aby k urnám přišli lidé, kteří stranu volili při volbách do Sněmovny. To, že svobodní jsou vůči Unii kritičtí a hlásají vystoupení Česka z osmadvacítky, ve volbách za handicap nepovažuje.

Petr Mach

Petr Mach

FOTO: svobodni.cz

„Naším cílem je, aby ČR byla nezávislým státem, a těšíme se, až se EU rozpadne, ale do té doby bude naše životy silně ovlivňovat různými zákony, což naši voliči vědí. A když se proti ovlivňování chceme bránit, tak postavení našich lidí nezlepšíme tím, že budeme stát stranou,“ uvedl pro Právo.

Šéf Strany zelených a jednička na kandidátce Ondřej Liška Právu řekl, že jeho partaj má v květnových volbách vyšší šance než na podzim do Sněmovny. „Voliči ve volbách do EP, po nichž se nebude sestavovat vláda, budou více otevření a více se budou zaměřovat na program jednotlivých stran,“ řekl.

Ondřej Liška (SZ)

Ondřej Liška

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„V EU spatřujeme obrovskou příležitost pro Česko i všechny evropské země, ale musí zásadně změnit svou politiku. Unie nyní reguluje drobnosti, místo aby se soustředila na podstatné, jako je demokratizace a posílení vlivu občanů, nebo aby se z Evropské komise stala otevřená evropská vláda, která by podléhala veřejné kontrole,“ dodal Liška.

Podpora tří stran roste

Soudě podle výsledků hlasování podpora těchto tří partají roste. Svobodní ve volbách do EP v roce 2009 obdrželi 1,3 procenta hlasů, v loňských sněmovních to bylo už 2,5 procenta. Zelení získali před pěti lety dvě procenta, loni ale už 3,2 procenta. Piráti zase měli minulý rok 2,7 procenta.

Výhodná pro malé strany je jedna kandidátka pro celou ČR, a pokud partajím zachovají věrnost jejich skalní voliči a přijdou k urnám, tak jim nemusí ani vadit jejich nízká volební účast, která v roce 2004 byla 28,3 procenta a o pět let později o desetinu nižší.

Jelikož po eurovolbách se nesestavuje vláda, mohou voliči mít sklon k většímu experimentování, volit „podle srdce“ a riskovat i propadnutí hlasu.

To může ohrozit zavedené strany, zejména ČSSD, jejíž voliči nejsou tak proevropští jako vedení partaje. Na pozoru se musí mít i ODS, jejíž voliči nejsou tak protievropští jako lídři strany. K tomu všemu je třeba připočíst faktor ANO Andreje Babiše, které může nasávat voliče ze všech možných stran.

Odborníci očekávání malých stran sice mírní, uznávají ale, že eurovolby jsou specifické, a tak mohou prorazit.

Osloví program, ale také kandidáti

Politolog Tomáš Lebeda míní, že lidé se při eurovolbách necítí být svázáni tolik jako při sněmovních. „Voliče může přitáhnout silná osobnost v čele kandidátky, což jsme viděli v případě paní Bobošíkové a pana Železného. Proto bude záležet na kampani a tématech,“ řekl Právu.

Lebeda je přesto přesvědčen, že výsledky budou spíše připomínat sněmovní volby. „Vláda je u moci příliš krátce, aby se z voleb stalo referendum o jejím fungování,“ doplnil.

Také podle politologa Jana Bureše je program důležitý. „V Česku stoupá nespokojenost s tím, jak Unie funguje, což otevírá menším stranám prostor pro poměrně radikální postoje, na kterých se mohou zviditelnit. Myslím, že to je zajímavá příležitost pro zelené, jak zvednout svá témata, ale i pro svobodné, kteří mohou zaujmout odporem proti euru,“ podotkl.

Sociolog Jan Hermann šance malých stran nevylučuje, ale proti nim hraje fakt, že letos kandiduje celkem 38 partají, zatímco před pěti lety to bylo o pět méně. „I když ty miniaturní subjekty získají třeba jen desetiny procenta, tak to mohou být právě ty desetiny, které malým stranám pak budou chybět. A roztříštěnost nabídky nahrává těm velkým partajím,“ uvedl.