Dolní komora poslala zákon do druhého čtení v lednu, nyní se dolaďují poslední detaily. „Stále se jedná o konečné kompromisní verzi, ale něco už je v zásadě dohodnuté,“ řekl Právu poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který byl ustanoven zpravodajem zákona.

Za domluvené považuje například to, že by se zveřejňovaly jen smlouvy, objednávky a faktury s částkou plnění nad 50 tisíc korun, přičemž se musí ještě dojednat postup v případě, že smlouva bude znít na vícenásobné uhrazení nižší částky po určitou dobu.

Doba hájení pro malé obce

Shoda panuje také v tom, že by menší obce dostaly dvouletou dobu hájení, po kterou by si nový systém osahaly. „Nemusely by se podle toho hned řídit, vkládat smlouvy do registru, ale spíš by nastoupily zkušební provoz a učily by se to,“ řekl Chvojka.

Podle něj dosud není jasné, o jak velké obce půjde. Ve hře je varianta, že by se to týkalo těch, které nemají více než pět tisíc obyvatel.

„Přece jen aparát obce, která má 300 obyvatel, neuvolněného starostu, který chodí na úřad ve středu odpoledne, má jednu účetní, má jiné možnosti než jsou třeba na magistrátu,“ vysvětlil.

V zásadě se to chýlí ke konci, mělo by to projítposlanec Jan Chvojka

Podle současné podoby zákona by se povinně musely do tří měsíců od uzavření zveřejňovat všechny smlouvy, objednávky a faktury, jejichž jednou stranou by byla Česká republika, obec, kraj, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba ovládaná státem, obcí či krajem.

Výjimka se má vztahovat například na pracovní smlouvy, smlouvy o pronájmu hrobových míst, technické předlohy, projektové dokumentace, výkresy a podobně.

Zveřejňovat by se nemusely také smlouvy týkající se činnosti zpravodajských služeb, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení.

Sankce v podobě zneplatnění smluv v případě jejich nezveřejnění na internetu by první dva roky neplatila pro malé obce.

Z povinnosti zveřejňovat smlouvy na internetu by měly být vyňaty také komory – například advokátská nebo hospodářská. Jsou sice zřízeny zákonem, takže by do okruhu povinných osob spadaly, ale ve skutečnosti nedostávají od státu ani korunu a většinou je živí členské příspěvky.

Co ČEZ a Budvar?

Řeší se také, jak postupovat v případě desítek podniků, jako je například ČEZ nebo Budvar, kde je sice podílníkem stát, ale zároveň firma čelí konkurenčnímu boji.

„Zákon by v tomto případě nahrával konkurenčním subjektům,“ myslí si předkladatel zákona Jan Farský (STAN), podle kterého je třeba jej ještě vyjasnit například v tom smyslu, že by se u takových společností zveřejňoval jen některý typ smluv a nebylo by tak možné dohledat záležitosti, jichž by mohla využít konkurence.

Budova Budvaru v Českých Budějovicích.

Státní podniky by zřejmě dostaly výjimku a zveřejňovaly by se jen některé smlouvy

FOTO: Právo

Mezi poslanci tak panuje přesvědčení, že zákon má šanci na schválení. „V zásadě se to chýlí ke konci, mělo by to projít,“ řekl Chvojka.

Farský ocenil, že poslanci nakonec souhlasili s tím, aby sankcí za nezveřejnění smluv do tří měsíců bylo jejich zneplatnění.

„Vypadá to pozitivně, zákon by mohl být dojednán a schválen. Ve výborech by mohlo projednávání skončit v dubnu, to znamená, že na květnové schůzi už by ho poslanci schvalovali,“ řekl Právu.