„26. dubna nejpozději sdělíme svým kolegům v ČSSD i svým voličům a občanům České republiky, jaký bude náš další postup,” řekl.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kromě Haška si měli mezi funkcí poslance nebo senátora a funkcí hejtmana vybrat i Jiří Běhounek, hejtman Vysočiny, Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje, a jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten jediný se rozhodl a složil mandát poslance.

Hašek nyní chce, aby se problém řešil tzv. klouzavým mandátem. [celá zpráva]

K tomu, aby si všichni, kdo budou zvoleni poslancem či senátorem a současně budou zastávat vysoký post ve vedení kraje, vybrali, kterou funkci si chtějí nechat, vyzvalo usnesení ústředního výkonného výboru ČSSD v loni v červnu. Na rozhodnutí měli půl roku od vzniku souběhu funkcí. [celá zpráva]

Hašek Impulsu v pondělí řekl, že česká ústava nic takového nepožaduje a dovoluje zastávat současně obě tyto funkce. „Pokud se má řešit kumulace funkcí, my chceme, aby to bylo systémově. Prostě nemůže to být jen účelový útok na tři nebo čtyři hejtmany, nota bene který může být ještě někým vnímán jako nějaká vnitrostranická odveta, řekněme za to, co se dělo v loňském roce,” řekl.

Usnesení však bylo přijato několik měsíců před volbami, a tudíž i před lánskou schůzkou, na kterou Hašek narážel. Strana jej přijala proti hromadění funkcí v červnu 2013, kdy ještě nebylo jasné, zda předčasné volby vůbec budou.

Slíbil, že se po volbách rozhodne

I sám Hašek tehdy v rozhovoru pro Právo řekl, že se strana i on sám zamýšlí, zda je kumulace funkcí vhodná, a slíbil, že po volbách se rozhodne, zda bude vykonávat funkci hejtmana či poslance.