Oficiální statistika sice neexistuje, dá se však odhadnout, že z jedenácti a půl tisíce advokátů jich přešlo do advokacie z „druhého břehu“ několik set. Státní zástupce či soudce nemusí skládat advokátní zkoušky, praxe je mu dostatečným kvalifikačním předpokladem.

„Přichází-li někdo jako soudce či státní zástupce a splňuje-li další podmínky zápisu do seznamu, advokátní zkoušky nevykonává. Jejich odborná zkouška je postavena na roveň zkoušce advokátní,“ řekla Právu mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.

Bývalí žalobci a soudci tak skládají pouze advokátní slib. Přesto podle řady kritiků představují bývalí justiční pracovníci v řadách advokacie jisté riziko.

„Považuji to (přestup ze státního zastupitelství do advokacie, pozn. red.) za naprosto nepřípustné,“ říká nekompromisně exžalobce, dnes senátor Miroslav Antl. Ten se sice mezi advokáty nevydal, zvolil však politickou dráhu.

Rampula k Rittigovi

„Myslím si, že kdo tohle udělá, byl od začátku podivný. Mnohdy to ukáže i to, s kým tajně spolupracoval,“ míní Antl.

Naráží tak zjevně na řadu známých jmen. Někdejší elitní detektiv Josef Doucha kdysi bojoval s organizovaným zločinem, poté obhajoval člena Berdychova gangu.

Rampula donedávna řídil Vrchní státní zastupitelství v Praze, které stíhá i nejzávažnější hospodářské delikty. Dnes zastupuje Iva Rittiga, podezřelého z praní špinavých peněz.

„Když třeba policista s vysokoškolským právnickým vzděláním či státní zástupce, který tři roky pracuje na spisu v kauze závažné hospodářské kriminality, přeskočí na druhou stranu s celým spisem a zmaří dovyšetření, to je skoro na zneužití pravomoci úřední osoby,“ hodnotí Antl.

Domnívám se, že nikdo nezná tak dobře a zblízka práci policie a soudů jako státní zástupci, a rozhodně je mi tedy má předcházející praxe na všech stupních i postech státního zastupitelství velkým přínosem.Renata Vesecká

„Pro mě jsou ti lidé podezřelí,“ podotýká. Sami právníci, kteří vyměnili fialové taláry žalobců za modré advokátní, na toto téma příliš hovořit nechtějí. Z oslovených reagovala jen někdejší nejvyšší státní zástupkyně Vesecká.

„Považuji se za profesionála, nečiní mi žádný problém dát maximum svých znalostí, zkušeností a energie do práce pro mé klienty, jako jsem to předtím dělala na straně státního zastupitelství,“ uvedla pro Právo bývalá nejvyšší žalobkyně.

Pro odchod ze státního zastupitelství se rozhodla údajně poté, co jí tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a premiér Petr Nečas nabídli návrat do čela Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, pokud sama rezignuje.

Přeběhlíci bez etiky?

„Když jsem odmítla, byla jsem z pozice NSZ odvolána. Nechtěla jsem působit dále v resortu vedeném lidmi, kterých si nevážím,“ uvedla Vesecká.

Nijak ani nezastírá, že dokonalá znalost policejního a justičního prostředí jí jako advokátce v práci pomáhá. „Domnívám se, že nikdo nezná tak dobře a zblízka práci policie a soudů jako státní zástupci, a rozhodně je mi tedy má předcházející praxe na všech stupních i postech státního zastupitelství velkým přínosem,“ dodala Vesecká.

Antl, který považuje právě tuto rovinu práce bývalých žalobců v advokacii za riziko, by neváhal přestupy tohoto typu zakázat. „Byl bych pro to, aby se to zakázalo,“ říká dnešní senátor. „Anebo aby se pak zkoumala trestní odpovědnost. Spíš se setkám s nějakou etikou u původních zavedených advokátů než u těchto přeběhlíků,“ dodal Antl.