Nic proti tomu, úvěr je nepochybně skvělá věc, má spoustu výhod a jenom jednu jedinou nevýhodu. Ta však určitě není zanedbatelná, byť fotografie ze soudních exekucí samozřejmě nepatří k těm, které zdobí reklamní letáky. Vždycky tu bude jisté riziko.

Jak velké, o tom bohužel mnoho nevypovídá počet neplatičů, odhadovaný na šest až deset procent, protože ne každý, kdo neplatí je v nouzi. Odpověď ale nedá ani celá dosavadní historie snadno dosažitelných osobních úvěrů, je zatím příliš krátká. A je možná i příliš úspěšná, boom totiž vypukl v ideálním čase, kdy rostly mzdy a inflace byla zanedbatelná. Jakmile jen trochu přituhne, může být rázem všechno jinak. A nedej Bože, aby příliš mnoho lidí začalo doplácet na optimismus, z něhož vyplývá onen pověstný makroekonomický fenomén, zvaný pozitivní očekávání!

Není to totiž jen hloupost nebo neodpovědnost, ba ani neschopnost počítat, co může z výhodného úvěru rázem udělat tragický dluh. Jde také o to, že český občan při splátkových nákupech zpravidla nemá valný "manévrovací prostor". Nejdůležitější není, jaký má příjem, ale co mu z toho příjmu zbývá po zaplacení nezbytného: bydlení, jídla, ošacení, dopravy do práce. Jen z toho, co přebývá, lze splácet úvěr - a našinci toho na rozdíl od příslušníků bohatších národů zpravidla mnoho nepřebývá. Pak ovšem stačí jen malá nehoda, nemusí to být zrovna ztráta zaměstnání, stačí třeba jen nečekaně velká spotřeba uhlí v tuhé zimě, a rázem nepřebývá nic nebo skoro nic.

Přiznejme si však, že riziko umocňuje také naše nezkušenost, a to hned dvojího druhu. Jednak jsme si ještě dost nezvykli na přemíru lákadel ve výlohách, takže někdy musíme mít něco, co zanedlouho skončí někde v šuplíku, jednak si zpravidla nedovedeme poradit s počítáním úroků a úroků z úroků, natožpak s právnickým jazykem smluv.

Proto vám deset z deseti finančních expertů doporučí co nejvyšší opatrnost a uvážlivost při podepisování smlouvy o splátkovém nákupu, byť s malou výhradou: Pokud je smlouva skutečně výhodná (což ovšem nemusí poznat ani ten expert), bylo by nanejvýš hloupé jí nevyužít.

PRÁVO 2. června 2004