Článek
Podle něj bude záležet také na stanovisku ministrů zahraničí a financí. Šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO) proti není, šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD), který patřil k nejhlasitějším kritikům prodeje, zatím pokušení odolává.
„Je potřeba, aby ministerstvo zahraničí a financí situaci zanalyzovaly a navrhly postup,“ řekl Právu Sobotka. Ten se o možném prodeji zmínil minulý týden i po setkání s Angelou Merkelovou.
Sobotka pro Právo poznamenal, že prodej historického paláce je ekonomicky a administrativně velmi složitý a je velmi obtížné stanovit cenu kulturní památky. V každém případě by proto měla být stanovena tak, aby nebylo možné ji jakkoli zpochybnit.
„Na druhou stranu je to dlouhodobé sídlo německé ambasády a německá ambasáda si tu budovu z ČR neodveze,“ dodal premiér.
Babiš nevidí důvod, proč palác neprodat
Stejný argument přitom používal bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), jehož úřad loni v dubnu s přípravou prodeje finišoval. Německá i česká strana totiž po tříletém dohadování chtěly transakci dojednat do konce funkčního období Nečasovy vlády právě v obavách, že případné střídání stráží ve Strakově akademii by mohlo prodej zhatit.
Obavy ale, zdá se, byly zbytečné. V rámci dobrých vztahů se sousedem zařadila soc. dem. zpátečku.
A ministr financí není proti. „Pokud se dojedná slušná cena, nevidím důvod, proč palác neprodat,“ řekl Právu Babiš.
Právě jeho úřad s ministerstvem zahraničí za dob Miroslava Kalouska a Schwarzenberga nechal vypracovat znalecký posudek. Podle informací Práva se tehdy cena za Lobkovický palác pohybovala kolem 670 miliónů korun, avšak nikdo z politiků ji nechtěl veřejně komentovat. Posudky vypracovaly firmy American Appraisal a Česká znalecká. Zohledněna v nich prý byla nejen hodnota paláce, ale také cena uměleckých děl, která jsou jeho součástí.
Česko potřebuje novou ambasádu
V rámci stamiliónového obchodu běželo a nadále běží také o to, za kolik prodají Němci ČR pozemek v Berlíně, kde má vyrůst nová česká ambasáda. Vytoužený prodej pražského paláce by přitom mohl hrát Česku do karet.
Dosavadní prostory velvyslanectví v Berlíně nevyhovují, navíc provoz ambasády ročně stojí deset miliónů korun.
To také připomněl Sobotka. „Celá věc se musí posoudit v kontextu toho, že ministerstvo zahraničí by mělo důstojně vyřešit naši ambasádu v Berlíně, na jejíž výstavbu by bylo možné získat finanční prostředky prodejem Lobkovického paláce,“ řekl Právu premiér.
Připomněl, že ambasáda sídlí v prostorách, které zdědila v bývalé východní části Berlína. „Myslím, že ČR by si zasloužila lepší a důstojnější prostory v hlavním městě Německa,“ řekl Sobotka.
Podle premiéra je pro Německo koupě Lobkovického paláce stále důležitá, což se projevilo i při jeho první oficiální návštěvě Německa.
„Je to téma, které je v česko-německých vztazích živé, otevřel ho jak německý ambasador, tak zástupci německé vlády. ČR si bude muset připravit i svou odpověď německé straně,“ uvedl premiér.
Zaorálek pro nájem
Jeho kolega Zaorálek tvrdí, že se bude snažit Němce přesvědčit o výhodnosti nájmu paláce, který jim Česko nabízí.
„Byl jsem a jsem přesvědčen, že forma nájmu je dostačující, a budu o tom s německými partnery dál jednat,“ řekl Právu ministr s tím, že stále není příznivcem prodeje paláce. Mezi hlasité kritiky v minulosti prý patřil proto, že chystaný prodej mu připadal neprůhledný. „Tak jako Němci považují Lobkovický palác za součást své historie, což respektuji, je v něčem i součástí historie české, a proto zastávám názor, že lepší je nájem,“ prohlásil Zaorálek.
Narážel tím na hlavní argument německé strany: v roce 1989 se v zahradách ambasády, často za dramatických okolností, ukrývaly tisíce občanů NDR, aby si vynutily vystěhování do SRN. Na konci září uprchlíky informoval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, že cestu mají otevřenou.
