„V některých letech jsme měli i mnohem dřívější záznamy příletu vlaštovky. Jejich přílet s tím aktuálním počasím vždycky souvisí jenom trošku, protože tah ptáků je primárně načasován délkou slunečního dne a je vlastně hodně pevně zakořeněn a zakódován," řekl Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Každopádně je přílet vlaštovek už po staletí chápan jako symbol příchodu jara. Jejich počet v Česku ale klesá. „Vlaštovky určitě patří mezi druhy, které u nás ubývají, i když jejich úbytek není úplně dramatický. Jsou druhy, které jsou na tom mnohem hůř," uvedl Vermouzek.

Málo místa k budování hnízd

Podle něj úbytek populace souvisí se změnou způsobu hospodaření a omezování malochovů na venkově. „Dříve býval u každého venkovského stavení nějaký chlívek nebo stáj. Vlaštovky, které hnízdí uvnitř budov, tak nemají vhodná místa k budování hnízd. Především ale mají mnohem méně potravy, protože právě venkovní chov domácích zvířat s sebou nesl velké množství létajícího hmyzu, který je hlavní potravou těchto ptáků," řekl Vermouzek.

Podle odhadů v Česku každoročně pobývá kolem miliónu dospělých jedinců vlaštovky obecné. Ve chvíli, kdy vyvedou mláďata, se tento počet ještě navyšuje. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Vlaštovky jsou drobní pěvci, kteří hnízdí ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalézt je lze také v Africe, Asii či Americe. Z kuliček bláta slepují miskovité hnízdo, které obvykle staví uvnitř hospodářských budov, v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší tři až šest vajec. S vlaštovkou je podle Vermouzka spojena také řada zajímavostí.

Nosí štěstí, nebo špatné zprávy?

„Lidé odedávna věří, že vlaštovky nosí štěstí. Staří Slované ji považovali za posmrtné zosobnění lidské duše. Naopak staří Římané vlaštovky považovali za posly špatných zpráv, a německý reformátor Martin Luther dokonce za ptáky přinášející zlo," připomněl Vermouzek.

Vlaštovky ale nejsou prvními stěhovavými ptáky, kteří  letos přiletěli. Ornitologové už zaznamenali například skřivany, čejky, drozdy, rehky a budníčky. Objevili se už i první čápi bílí.