Sobotka ministrům předložil návrh na vytvoření speciálního výboru, jehož prostřednictvím by měla vláda získat dohled nad tím, jak je vydáván majetek církvím, kolik při tom vzniklo soudních sporů a jak jsou vypořádány. Stát má církvím vydat majetek v hodnotě 75 miliard korun.

Jurečka: Můj úřad to zvládne

Oba koaliční partneři však považují nový orgán za zbytečný, jak ukázal dokument pro jednání vlády, který má Právo k dispozici. Přitom výbor by neměl žádné pravomoci a nemohl by do celého procesu restitucí nijak zasahovat. Jak včera řekl Právu vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), „nový výbor nemá smysl“. Odmítá ho stejně jako personální výbor k výběru manažerů polostátních firem, který Sobotka chce také v pondělí ve vládě prosadit navzdory – jak Právo tento týden uvedlo – nesouhlasu koaličních partnerů.

Větší smysl vidí Babiš v průhlednosti restitučního procesu. „Vydávání majetků by měl stát pravidelně zveřejňovat. A to každou žádost církví o vydání i se stanoviskem státu, jestli majetek vydá, nebo ne,“ sdělil šéf ANO. Podle lidoveckého ministra zemědělství Mariána Jurečky by vše, co by měl dělat výbor, mohl zvládnout jeho úřad. „Za ministerstvo zemědělství i jím zřizované organizace navrhuji vládu informovat o jednotlivých aspektech v pravidelných intervalech, což v součinnosti i s dalšími dotčenými minister-stvy může plně nahradit nově navrhovaný vládní monitorovací výbor,“ napsal Jurečka do připomínek k Sobotkovu návrhu. Pod Jurečkův resort spadají Státní pozemkový úřad a Lesy ČR, k nimž míří největší počet žádostí o vydání majetků.

Ustoupit nechce

Sobotka i přes výhrady ANO a KDU-ČSL na výboru trvá. „Jde o vydávání obrovských majetků. Čím větší kontrola, tím lépe. Věřím, že je to zájem všech koaličních stran,“ odpověděl včera Právu z Německa premiér. Sobotku tlačí do razantnějších kroků soc. dem. i její voliči, neboť řada členů ČSSD se domnívá, že strana v otázce restitucí, jejichž rozsah před volbami ostře kritizovala, příliš ustupuje. Obávají se, že lidé, kteří stranu právě kvůli tomu podpořili ve volbách, by to mohli považovat za nedůslednost ČSSD.

Zřízení zvláštního výboru by tak mohlo být pro Sobotku cestou, jak získat jistý dohled nad restitucemi. Výbor by měl být pětičlenný. Pod Sobotkovým vedením by se každý měsíc měli scházet ministři Babiš, Jurečka, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a kvůli žádostem o vydání kulturních památek také lidovecký ministr kultury Daniel Herman.

Spor o Válkovou, premiér ji nechce

Každého čtvrt roku by pak podávali raport vládě o tom, jak restituce probíhají, jaké kolem nich vznikly problémy, kolik z nich řeší soudy a s jakým výsledkem. Výbor, který by se zařadil mezi poradní orgány vlády, by podle Sobotkova návrhu měl také poskytovat metodickou pomoc při tom, jak naplňovat literu zákona. Podle informací Práva se ministryně Věra Jourová pokusila posílit pozici ANO v případném výboru a žádala mezi jeho členy zařadit také ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Zdůvodňovala to tím, že má-li výbor sledovat i průběh soud-ních sporů, pak by tam byla její přítomnost potřebná. To Sobotkův úřad odmítl, protože by šlo o záležitost soudů, a nikoli exekutivy. Pokud by se ukázalo, že je třeba, aby se resort spravedlnosti do věci vložil, pak to může podle dokumentu udělat na jednání vlády, případně se může zapojit do činnosti pracovních komisí, které si výbor může zřídit.

„Vládu to nezruinuje“

Jurečka v rámci svých připomínek kritizoval nehospodárnost vzniku nového orgánu. Podle Sobotky by ale výbor neznamenal žádný nárok na státní rozpočet, protože ministři by neměli za jeho členství žádnou odměnu. Tajemník výboru, který by měl na starosti jeho agendu, by byl placeným zaměstnancem Úřadu vlády. Ze stejné kapsy by pak šly i případné odměny členů pracovních komisí. I když nelze dopředu říci, zda takové komise vůbec vzniknou, rozhodně by prý nešlo o peníze, které by úřad zruinovaly. „Odměny za činnost v poradních orgánech jsou víceméně symbolické,“ hájí Sobotka svůj návrh.