Zaorálek vysvětloval své postoje k Ukrajině, rozpory ale trvají

„Zrekapituloval jsem události i to, jak vznikaly postoje nebo názory, které jsem reprezentoval v poslední době na ministerstvu zahraničí. Ale připadá mi, že debata ukázala, že mezi těmi myšlenkovými pochody a mezi tím, jak vznikaly postoje, a mezi názory poslanců zas tak dramatické rozdíly nejsou,“ řekl Zaorálek po jednání.

I tak podle něj zůstala témata, která je potřeba si mezi sebou vyříkat. Domluvili se proto, že debata bude pokračovat.

Svou nepřítomnost na jednání klubu, kde se probíral postoj k Ukrajině, označil za chybu. Tam, jak už Právo informovalo, se na něj a na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera snesla vlna kritiky kvůli příliš jednostrannému prokyjevskému vystupování. [celá zpráva]

„Hlavní chybou bylo snad to, že jsem nebyl na tom poslaneckém klubu, že jsem byl v té době zahraničí, a nemohli jsme debatu vést hned zkraje, aby se věci vyjasnily a aby je člověk mohl obhájit,“ uvedl.

Jednání si pochvaloval i poslanec Jaroslav Foldyna, Zaorálek podle něj obšírně vysvětlil své postoje. „Začal především tím, že to první, co bychom my Češi a Slováci ze své historické zkušenosti měli tvrdě vyžadovat a respektovat, je nedělitelnost státní hranice a dodržování helsinské smlouvy. To jsem s panem ministrem bez výhrad naprosto souhlasil,“ uvedl.

V šíři lidských práv už se jejich postoje ale rozcházely. „Pan ministr se ve svém dalším vysvětlování dostal ke svým lidskoprávním postojům. Tam má pravdu v řadě věcí, nicméně ta pravda, objektivita, popírá první objektivitu, a tou je dodržování mezinárodních smluv, helsinské smlouvy. Protože připouští, že v případě, že dochází k nějakým lidskoprávním střetům nebo národnostním střetům, lze ty věci potom řešit jinak. A já si myslím, že tady je právě disproporce v chápání veřejnosti i stranické veřejnosti, jak vnímá Luboše Zaorálka,“ řekl Foldyna.

Shrnul, že disproporce mezi jejich názory spočívá v náhledu na dodržování mezinárodních práv a hranic, a připomněl paralelu s událostmi v Kosovu v 90. letech a dělení země v roce 2008. „Tehdy byly naprosto popřeny tyto principy, které pan ministr akcentuje jako zásadní, a to jsou principy helsinské smlouvy, kdy Kosovo bylo odtrženo od Srbska. A pan ministr říká: ‚Ano, já jsem s tím nesouhlasil, nesouhlasím s tím dneska, ale musíme k těm věcem přistupovat jinak‘,“ dodal Foldyna.

Ten také naznačil, že by bylo dobré odmítnout některé negativní jevy uvnitř ukrajinské vlády, jako jsou nacionalistické živly. „Měli bychom více akceptovat některé negativní kroky, které s sebou Majdan přinesl, a to, že se ve vládě Ukrajiny objevily reakční věci, které nemůžeme akceptovat, a měli bychom to dát jako jednu z podmínek toho, že se situace na Ukrajině bude řešit. Že lidé z Pravého sektoru a takové ty nacionalisticko-revanšistické síly tam nebudou,“ prohlásil Foldyna.

Zaorálek podle něj tuto otázku zmínil pouze okrajově a velmi diplomaticky, ale bylo by potřeba se na to více zaměřit a informovat o tom veřejnost.

Nicméně uznal, že jeho odpovědnost je jiná než odpovědnost ministra zahraničí, proto oba volí jinou rétoriku. „Je tady neustále mezi námi jistá disproporce ve vyjadřování,“ řekl.