Vznik registru odmítá guvernér České národní banky Miroslav Singer, který svůj nesouhlas dal ministrům jasně najevo přímo na jednání vlády. Podle něj zřízení registru v podobě, jak si ho představuje ministerstvo financí, podporované vnitrem, může výrazně zatížit státní kasu.

Ministři pro registr žádají nejen informace o tom, zda a kde fyzické či právnické osoby mají zřízen nějaký účet, ale chtějí vědět, i kolik peněz na něm je.

Těmito údaji by měly banky, stavební spořitelny, družstevní záložny a pojišťovny každý den centrální registr nakrmit. To připomíná nenasytnou bestii, která by se mohla vymknout kontrole.

Zvlášť proto, že by údaje z registru podle dosavadních záměrů mohly získávat finanční úřady, policie, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, notáři i exekutoři, tedy vlastně i část soukromého sektoru.

Singer: Policie možnosti má 

Singer podle informací Práva nechápe, proč je nutný nový systém, když zde již existuje možnost, aby se policie kdykoli na banky písemně obrátila s žádostí o potřebné informace.

Také podle České bankovní asociace je současný systém funkční a lze jej s mnohem nižšími náklady, než by stál registr, rozšířit na další povinné a oprávněné subjekty.

Chovanec tvrdí, že náklady na nový registr rozhodně vyváží miliardy, které by se daly tímto způsobem vrátit do státního rozpočtu.

Zda centrální registr vznikne, bude záležet na jednáních Babiše se Singrem, kteří mají do konce srpna připravit návrh legislativních změn, který umožní vznik registru provozovaného centrální bankou. Šlo by mj. o změnu zákona o ČNB a o bankách.

Může se oddálit vznik Kobry

Ministra financí a guvernéra tak čeká půl roku přetahování o argumenty, kdo koho přesvědčí. Neshoda obou stran tak může oddálit i vznik speciálního týmu Kobra pro potírání daňové kriminality, jehož vznik ohlásil Chovanec s Babišem minulý týden s tím, že zkušebně by mohl začít fungovat od září.

Na centrálním registru účtů, který mají mj. Francie, Španělsko, NěmeckoItálie a další země EU, začalo pracovat ministerstvo financí již za ministra Miroslava Kalouska (TOP 09).

Měl v té době velkou podporu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten si tehdy stěžoval, že žalobci a policisté, kteří vyšetřují především podvody, musejí s dotazy obesílat všechny banky v zemi, pokud chtějí zjistit účty podezřelých lidí.

„Některé informace získáváme v řádech měsíců. Právě čas je při objasňování těchto trestných činů klíčový,“ upozorňoval tehdy Zeman. Někteří policisté se již v minulosti také nechali slyšet, že systém žádostí o informace o účtech je neefektivní.

Všechny údaje na jednom místě 

Je podle nich nejen zdlouhavý, ale občas některá dotázaná banka nejenže neodpověděla, ale dokonce informovala klienta o zájmu policie. Tím mohla významně mařit vyšetřování.

Zdlouhavost a neefektivnost získávání finančních informací přiznala již i Nečasova vláda ve své protikorupční strategii, která zvažovala vznik Národní evidence účtů.

V budoucím centrálním registru by se shromáždily veškeré finanční údaje do jednoho místa. Získání potřebných informací by se tím zrychlilo a banky ani klienti by tudíž o jejich poskytnutí nemuseli vědět.