Soudci ÚS přitom někdy takové stížnosti akceptovali, jindy ne, rozhodnutí pléna je nyní závazné pro všechny.

„Skutečnost, že ÚS musí sám posuzovat případnou existenci dovolacích důvodů a nahrazovat rozhodovací činnost NS, je však v rozporu s vlastním principem ústavní stížnosti, tedy ochranou základních práv stěžovatelů následující po předešlém vyčerpání všech opravných prostředků. K ochraně práv byly zřízeny především obecné soudy a Ústavní soud je k ochraně základních práv povolán až ve chvíli, kdy těmto základním právům nebyla poskytnuta ochrana před soudy obecnými,“ seznámil s verdiktem vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu ÚS Vlastimil Göttinger.

„ÚS proto nepřísluší posuzovat, zda námitky stěžovatele naplňují některý z dovolacích důvodů, protože to je úkolem NS. Ten také musí posoudit, zda v předchozích řízeních nebyla porušena základní práva stěžovatele, případně jim v dovolacím řízení poskytnout ochranu. Ústavní stížnost je tedy nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání,“ doplnil Göttinger.