Stadión leží na pozemcích, které patřily stovky let benediktinskému řádu. Ten nezíská ani zhruba šest hektarů sadů, které leží mezi sportovním areálem a klášterem.

Podle Státního pozemkového úřadu by na pozemcích měla v budoucnosti vyrůst veřejně prospěšná stavba, a proto ze zákona nelze nemovitost vydat.

Ředitel Centra sportu MV Josef Nechutný Právu řekl, že není zákonný důvod sportoviště vydávat. „Centrum sportu dospělo k závěru, že není povinno vydat nemovitost parcelní číslo 3020/2 oprávněné osobě, tj. Benediktinskému arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze Břevnově,“ řekl Právu. Dodal, že toto rozhodnutí již stvrdil Státní pozemkový úřad.

Veřejná stavba?

V zákoně o majetkovém narovnání státu a církví je paragraf, podle kterého se nevydává pozemek, na němž je využívané sportovní hřiště, jež bylo vyňato ze zemědělského půdního fondu a které bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem.

Benediktini žádali v Břevnově také o další tři pozemky. Podle mluvčí pozemkového úřadu Moniky Machtové úřad klášteru vyhoví pouze ve dvou případech.

Klášteru by se měly vrátit přes dva hektary sadů (pozemky číslo 3493 a 3496/1), které leží pod okny VŠ kolejí Větrník.

Smůlu mají benediktini zřejmě v případě pozemku číslo 3020/1. Těchto šest a půl hektaru sadů vedle Břevnovského kláštera nemůže být podle pozemkového úřadu vydáno, protože by tam měla vyrůst veřejná stavba.

„Pozemek p. č. 3020/1 nebude vydán z důvodu plánovaného výskytu veřejně prospěšné stavby,“ uvedla Machtová.

V zákonu je několik důvodů, proč nemovitost nelze vydat. Jedním z nich je, že na pozemku má vyrůst „veřejně prospěšná stavba dopravní nebo technické infrastruktury, vymezená ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“.

O prospěšné stavbě v Praze 6 nic nevědí

V územním plánu Prahy 6, kam Břevnov spadá, se ale o žádné veřejně prospěšné stavbě na této parcele nemluví. Neví o ní nic ani zastupitel Prahy 6 Antonín Nechvátal (SZ). „V komisi územního rozvoje jsme nic takového neprobírali,“ řekl Právu.

Církve mohou podle zákona žádat o majetek v hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který nebude možné vydat, stát bude vyplácet paušální náhradu, která dělá 59 miliard. Tato částka se bude vyplácet 30 let a zvyšovat o inflaci. Podle odhadů by se celková vyplacená částka mohla přiblížit až stu miliard korun.