Vyplývá to z policejních i justičních statistik týkajících se trestných činů přijímání úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství od roku 2000, které Právo prozkoumalo.

Vlády obou zmiňovaných předsedů na pomyslné tabulce okupují úplně opačné konce. Topolánkovy vlády působily v letech 2006 až 2009, Nečas byl premiér od roku 2010 do loňska.

Ohromné rozdíly

Rozdíl v aktivitě je mnohdy do očí bijící. Tak například zatímco v roce 2012 policie evidovala necelé tři stovky úplatkářských trestných činů, v roce 2007 šlo přibližně o třetinu.

Předloni kriminalisté kvůli korupci stíhali a vyšetřovali více než 200 lidí, v roce 2007 ale jen 80. O dva roky později, kdy Topolánka u kormidla nahradil Jan Fischer, dokonce pouze 65.

A zatímco v roce 2011 bylo z úplatkářství obžalováno přes 200 lidí, v letech 2007 i 2009 počet jen lehce přesáhl stovku.

Na hospodářskou kriminalitu zapomeňme, budeme honit drbany na ulicích a budeme mít nová hesla na autechRadim Bureš, Transparency International

Podle programového ředitele protikorupční organizace Transparency International (TI) Radima Bureše přitom není na místě možné vysvětlení, že by se v době Topolánkových vlád prostě jen méně uplácelo.

Bureš výsledky policie spojuje s působením Topolánkova ministra vnitra Ivana Langera (ODS). „Propad za Ivana Langera je naprosto zřetelný. Evidentně to bylo spojené s nástupem této politické garnitury a s jejím odchodem se to zase zlepšilo,“ řekl Bureš Právu.

Langerova policejní „pseudoreforma“

Langer se podle něho soustředil například na „nově pomalovaná auta“, měl ale negativní vliv na fungování specializovaných útvarů, když například jeden z nich, finanční policii, úplně zrušil. Exministrovy změny v policii označil Bureš za „pseudoreformu“.

„Celá filozofie působila dojmem: na hospodářskou kriminalitu zapomeňme, budeme honit drbany na ulicích a budeme mít nová hesla na autech,“ míní Bureš.

Langer s takovým hodnocením své policejní reformy nesouhlasí. „Štěky tohoto charakteru jsou buď projevem hluboké neznalosti a nekompetentnosti, nebo ztráty paměti o tom, v jakém stavu se Policie ČR v roce 2006 nacházela! A navíc projevem neúcty k rozsáhlému týmu zkušených profesionálů, který ji (reformu) připravoval a realizoval,“ sdělil Právu v reakci.

Změny na státním zastupitelství

K následnému zvýšení aktivity policie za Nečasovy vlády, kdy byli ministry vnitra postupně Radek John (VV) a Jan Kubice, podle Bureše přispěly i změny na státním zastupitelství.

„V oblasti odhalování, vyšetřování a stíhání korupce přinesla Nečasova vláda zásadní zlom. Méně se jim dařilo prosadit systémové zákony, ale to už je něco jiného,“ uvedl Bureš.

Míru protikorupční aktivity policie za Nečasovy vlády paradoxně ilustruje i její loňský pád po vypuknutí tzv. kauzy Nagyová. Ostatně sám Nečas je v současnosti stíhán za podplácení.

Zemanovy Čisté ruce

Vedle období Nečasovy vlády lze nadprůměrnou aktivitu ze statistik vysledovat rovněž v letech 2001 a 2004. První zmíněný rok je možné podle Bureše vysvětlit protikorupční akcí vlády Miloše Zemana (ČSSD), nazývanou Čisté ruce. Ministrem vnitra byl tehdy Stanislav Gross (ČSSD).

„To se odrazilo téměř určitě. Na konci roku 1999 byla přijata první protikorupční strategie, první činnosti začaly v letech 2000, 2001. Určitě to hrálo roli,“ myslí si Bureš.

Je otázkou, jak vysvětlit nadprůměrné výsledky z roku 2004, kdy na pozici premiéra střídal Vladimíra Špidlu jeho kolega Gross a toho zase na postu ministra vnitra František Bublan (za ČSSD).

Policejní reorganizace

Bureš nevyloučil, že to mohlo souviset s předchozími policejními reorganizacemi. V roce 2003 se například sloučily Útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a Úřad finanční kriminality a ochrany státu do dnešního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Nutno ovšem dodat, že i policejní a justiční statistiky mají své limity. Policii se totiž podle odborníků daří odhalovat jen výraznou menšinu spáchaných korupčních trestných činů.

Jaké mohou být skutečné počty, podle Bureše nelze odhadnout. „V každém případě to jsou několikanásobky,“ poznamenal.

Statistika trestných činů úplatkářství
Rokpremiérpočet tr. činůpočet stíhaných
2013Nečas/Rusnok282159
2012Nečas292208
2011Nečas267195
2010Fischer/Nečas181114
2009Topolánek/Fischer12165
2008Topolánek15085
2007Topolánek10380
2006Paroubek/Topolánek138114
2005Gross/Paroubek138115
2004Špidla/Gross287210
2003Špidla155104
2002Zeman/Špidla171124
2001Zeman203163
2000Zeman174108
Zdroj: policejní statistiky