Například v Dolních Loučkách na Brněnsku se k problému postavili čelem. Místní lidé chtěli stavět, obec měla i vhodné pozemky, ale ty v minulosti patřily katolické faře a byly blokovány. Před třemi lety se proto starosta Ladislav Tichý rozhodl k neobvyklému činu.

„Pozemky, které patřily naší faře a byly na našem vlastnickém listu, jsme faře darovali a ona nám je zpátky prodala. Sice to asi bylo na hraně zákona, ale my jsme věděli z pozemkových knih, že jí to historicky patřilo, a také to odsouhlasilo zastupitelstvo,“ řekl Právu.

Farář za ty peníze opravil faru a kostel, a tak si říkám, že peníze zůstaly v dědině.starosta Dolních Louček Ladislav Tichý

Obec zaplatila farnosti za hektar pozemku dva milióny a milión dali církvi občané, kteří na pozemcích stavějí rodinné domy.

Kdyby ale v Dolních Loučkách dva roky počkali, dostali by se k pozemkům zdarma. Zákon o majetkovém vyrovnání počítá totiž s tím, že zablokované pozemky, které vlastní obec nebo kraj, se vydávat nebudou. Starosta Tichý se ale nebojí, že by mu to sousedé vyčítali.

„Prodělali? To je otázka. Farář za ty peníze opravil faru a kostel, a tak si říkám, že peníze zůstaly v dědině,“ reagoval Tichý.

A jak na nápad přišli? Poradil jim ho ekonom pražského arcibiskupství Karel Šticha. Podle něj to není žádná klička, protože podobně se v minulosti vyřešil problém s některým židovským majetkem. „Obce byly vyzvány, ať vrátí synagogy, protože je nezpochybnitelné, že byly židovské. Tak tady obec také uznala, že pozemky patří morálně farnosti, a darovala jí je,“ řekl Právu Šticha.

Církev se dohodla i s doly

V minulosti řada obcí při svém rozvoji narazila na blokovaný majetek, který většinou spravoval pozemkový fond. Pokud nebylo zbytí, fond povolil obcím uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Například v Neratovicích takto vyřešili problém při rozšíření místního hřbitova.

„V současné době jsme zahájili jednání s církví o vypořádání této smlouvy,“ sdělila Právu starostka Neratovic Lenka Mrzílková.

Na budoucím prodeji je katolická církev dohodnutá například i se Severočeskými doly. Ty mají zájem o hektar pozemků na Chomutovsku, pod kterými leží ložiska uhlí. Jednáme s katolickou církví a existuje dohoda, že po převodu dotčených pozemků na církev nám je církev prodá,“ řekl Právu člen představenstva Severočeských dolů Vladimír Budinský. Dodal, že naštěstí pozemky jsou položeny tak, že je nelimitují v těžbě.

V Karlíně mají smíšené pocity

Netrpělivě na vrácení majetků církvím čekali v Lázních Bělohrad, kde byly zablokovány dva hektary lukrativních dvaceti parcel na výstavbu rodinných domů. A ty se zřejmě v nejbližší době začnou stavět.

„Jde o nejlukrativnější lokalitu pro výstavbu rodinných domů ve městě mezi centrem a lázněmi. Město v současné době zpracovává územní studii na tuto lokalitu,“ řekl Právu starosta Pavel Šubr.

Dále čekají, jak rozhodne Státní pozemkový úřad o třech hektarech na západním okraji města, o které požádala církev. Tam by chtěla radnice postavit koupaliště. Podle zákona tam, kde je naplánována veřejně prospěšná stavba, církev se svou žádostí neuspěje.

Smíšené pocity mají z průběhu restitucí v pražském Karlíně. Tam řád křížovníků s červenou hvězdou zastavil privatizaci tří činžovních domů, protože podal žalobu na určení vlastnictví těchto domů. A je možné, že je po soudním boji získají zpátky, ačkoli zákon o majetkovém narovnání počítá s tím, že za majetek, který zůstane obcím a krajům, dostaly církve 59miliardovou náhradu.

„Nic ale není černobílé. Na druhou stranu byl odblokován pozemek, který jsme zatím jen pronajímali, a teď jsme ho mohli po schválení pozemkovým úřadem prodat,“ řekl Právu místostarosta Karlína Ondřej Gros (ODS).

Na návrat křížovníků se naopak těší ve Slivenci na západním kraji Prahy, kde je blokováno osm procent pozemků obce, a navíc by měl řád získat obrovský areál bývalého statku.

„Společně bychom chtěli areál využít pro bydlení pro seniory. Navíc navrhují i propojení s aktivitami pro děti, dětské hřiště, park apod. – to se nám samozřejmě velmi líbí,“ uvedla k tomu pro Právo starostka Slivence Jana Plamínková (STAN).