„Pan prezident zopakoval, že není stroj na podpisy a že si pravomoc ponechá, ovšem s výhradou,“ tlumočil Právu obsah schůzky s prezidentem ministr.

Zeman podle Chládka znovu připomněl případ profesora Martina C. Putny, kterého po dlouhém váhání jmenoval, ale dekret mu předal ministr. Stejný scénář přitom platí i pro pětaosmdesát profesur, které prezident podepsal v pátek.

Chládek uvedl, že Zeman získal k Putnovi některé informace „mimo vědeckou rovinu, ale hodně ovlivňující pohled na profesory“. Jejich obsah ale ministr nechtěl zveřejňovat s tím, že je to věc hlavy státu.

Podle ministra i při podpisu zmíněných 85 dekretů narazil Zeman na fakt, že pět akademiků prošlo hlasováním vědecké rady příslušné školy jen velmi těsně. „Pan prezident by se proto do budoucna chtěl ptát, co byl důvod pro takový výsledek,“ uvedl Chládek.

Akademici nesouhlasí se šťouráním

Jenže takové „šťourání si“ v rozhodnutích vysokých škol se příliš nezamlouvá zástupcům akademické obce.

„Souhlasím s tím, že by odmítnutí mělo být možné v případě nějakého fatálního selhání v proceduře, pokud by nebyla dodržena procesní stránka věci,“ řekl Právu rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek.

Dodal, že si stejně tak dokáže představit odmítnutí v případě, kdyby dotyčný byl masový vrah. V takovém případě by to podle Beka nemuselo být ani stanoveno v zákoně a všichni by to pochopili.

„Ale aby prezident odmítl jmenovat občanského aktivistu kvůli jeho aktivitám, jako to bylo u profesora Putny, to mi připadá nepřijatelné,“ uvedl Bek. Stejně tak podle něj není možné, aby prezident věcně posuzoval důvody udělení profesury, třeba podle počtu vydaných publikací.

„To je věcí výhradě kolektivního rozumu a hlasování, které je tajné,“ dodal v narážce na pravidla udělování nejvyššího akademického titulu na vysokých školách.

Novela zákona má řešit i jmenování

Chládek v úterý zopakoval, že do června chce s akademiky projednat komplexní novelu vysokoškolského zákona, která by měla řešit i jmenování profesorů. Není ale stále jasné, zda tato pravomoc zůstane u prezidenta, anebo se přesune na ministra, rektory jednotlivých škol, anebo na šéfa Senátu. Takovou změnu už ale poslanci před dvěma týdny shodili ze stolu s argumentem, že kvůli vrtochu prezidenta se nemá měnit zákon.

„Pan prezident vyjádřil výhrady k tomu, že by profesory jmenovali rektoři, např. z důvodů možných osobních vlivů,“ tlumočil pro Právo názor Zemana jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že řešení této otázky bude předmětem dalších jednání.

Prezident podle informací Práva už na konci ledna při schůzce s Chládkovým předchůdcem Daliborem Štysem a zástupci rektorů uvedl, že si jmenovací pravomoc může ponechat, avšak upozornil, že si sestaví jakousi vlastní vědeckou radu, která mu bude při jmenování dávat k jednotlivým návrhům svá stanoviska.