Policie vás od minulého týdne stíhá jako člena zločinecké skupiny, která měla vyvádět a prát peníze z pražského dopravního podniku. Kromě vás ji měli tvořit pánové Ivo Rittig, Marek Stubley, Jan Janků a Peter Kmeť. Můžete popsat váš vztah k těmto lidem?

Ano, pan Stubley je můj společník z kanceláře (MSB Legal – pozn. red.). Pánové Rittig, Janků a Kmeť jsou podnikatelé, kteří v různých obdobích byli nebo pořád jsou klienty naší kanceláře. Všechny osobně znám.

Vaším klientem byl i pražský dopravní podnik. Připravoval jste pro něj smlouvy na tisk jízdenek?

To se takhle říct nedá. Měli jsme s dopravním podnikem smlouvu o poskytování právní pomoci. A to zhruba od doby nástupu Martina Dvořáka do funkce generálního ředitele. Ta smlouva nebyla exkluzivní, na jejím základě jsme poskytovali nejrůznější právní služby. Nemohu jít do detailů, protože jsme dopravním podnikem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Neznamená to ale, že bychom tvořili pro dopravní podnik všechny smlouvy. Byli jedněmi z našich klientů.

Kdo z vaší kanceláře měl dopravní podnik na starost? Byl jste to vy a pan Stubley?

Pravda je, že pan Stubley měl částečně na starost právní agendu pro dopravní podnik. Já osobně jsem se na tvorbě smluv pro dopravní podnik nepodílel.

Podnikatel a lobbista Ivo Rittig

Podnikatel a lobbista Ivo Rittig

FOTO: Milan Malíček, Právo

Kvůli jakému jednání jste byl vy konkrétně obviněn?

Ačkoli jsem se na to opakovaně ptal, doteď mi není jasné, co jsem měl já osobně v období od začátku přípravy smlouvy na jízdenky do ukončení našeho zastupování dopravního podniku konkrétně udělat. V usnesení to není popsáno.

V usnesení se píše o tom, že jízdenky pro dopravní podnik byly předražené, provize měla směřovat k panu Rittigovi a vy jako právníci jste to měli technicky zajistit a právně ošetřit.

Tvrzení policejního orgánu je ještě odvážnější. Oni říkají, že jsme měli přímo řídit společnost Neograph.

Ano, to ale vychází přímo z výpovědí svědků, pracovníků Neographu.

Což se ovšem při svědeckých výpovědích minulý čtvrtek a pátek nepotvrdilo. Konkrétně u mě pro dobu od vzniku kontraktu do našeho ukončení právního zastupování dopravního podniku neexistuje vlastně jediné tvrzení ohledně konkrétního protiprávního jednání, kterého bych se měl dopustit. S výjimkou toho, že policejní orgán usuzuje, že já jsem se podílel na přípravě nějaké smlouvy. Což v tomto konkrétním případě není pravda, protože já jsem tu smlouvu nepsal a její obsah jsem neznal.

Skutečné vlastnictví pana Rittiga rozhodně nezakrýváme. Vylučuji, že by dostával provize z jízdenekDavid Michal

Proč jste se potom v odposleších z března 2012 radili s pány Janků a Rittigem ohledně budoucnosti Neographu?

V celé kauze je určitý zlom, který představuje datum 16. prosince 2011. Tehdy jsme se na žádost pana Janků (jednatel Neographu – pozn. red.) podíleli na převzetí podniku novým představenstvem. Od tohoto okamžiku byla udělena naší kanceláří plná moc pro zastupování Neographu v růz­ných věcech. Poté jsem se samozřejmě dobře informoval o tom, jaký kontrakt byl uzavřen s dopravním podnikem a s firmou pana Kmetě (Cokeville Assets, s níž měl Rittig podepsanou poradenskou smlouvu – pozn. red.).

K Ivo Rittigovi měly podle policie plout provize z dopravního podniku přes společnost Cokeville pana Kmetě. Co můžete říci o smlouvách, které měl Rittig s Cokeville?

Vím o tom, že spolu měli obchodní vztahy. My jsme se na nich nijak nepodíleli už proto, že se odehrávaly mimo Českou republiku. Rozhodně to nebylo tak, že by na bázi tohoto kontraktu (pražský dopravní podnik–Neograph – pozn. red.) dostával pan Rittig nějaké provize z dopravního podniku. Vím, že Cokeville spolupracoval s panem Rittigem někdy od roku 2006, což je hluboce dřív, než někdo začal přemýšlet o zakázce na tisk jízdenek pro dopravní podnik.

Podstatou věci je, zda byly, nebo nebyly jízdenky předražené. Vy jistě budete tvrdit, že nebyly. Myslím, že můžeme zodpovědně říct, že předražené opravdu nebyly.

Nejde o mé tvrzení, ale o obsah příslušných znaleckých posudků, jejichž závěry jsou v tomto směru jasné. Když je Neograph začal dopravnímu podniku dodávat, znamenalo to výraznou úsporu proti předchozímu dodavateli a zároveň i zvýšení bezpečnosti jízdenek. Neograph začal dodávat jízdenky tištěné na ceninovém papíru. Ostatně to byl jeden z atributů dodávky, že jedním z ochranných prvků byl právě ceninový papír.

Proč ale Státní tiskárna cenin dnes dodává jízdenky za polovinu ceny oproti Neographu?

Jednoduše proto, že jde o nesrovnatelný produkt. Dnešní jízdenky obsahují například QR kódy, což je docela dobrý ochranný prvek. Nepochybně vychází levněji než ceninový papír. Ovšem v době, kdy Neograph dodával do dopravního podniku jízdenky, nic takového neexistovalo. Dnešní jízdenky se tisknou na normální bílý papír, což je oproti ceninovému papíru levnější. Prostě vývoj jde dopředu.

Když se ale podíváte na srovnání starých a nových cen, ono to opravdu vypadá, jako by člověk škrtl jen těch zhruba sedmnáct haléřů provize, o níž mluví policie.

Cenotvorba jízdenek je velmi komplikovaná. Pokud mám já informace, tak dnes Státní tiskárna cenin dodává sice jízdenky levnější než Neograph, ale nejde o stejný produkt. A tudíž má i jinou cenu.

V občanskoprávním sporu, který vedl Ivo Rittig s Nadačním fondem proti korupci kvůli některým článkům, konstatoval pražský soudce Tomáš Novosad, že už samotná výše provize z každé jízdenky svědčí o tom, že zakázka předražená byla.

To je bohužel velmi zkratkovitá úvaha. Za co provize byla a jaká byla její výše, bylo předmětem zkoumání finančního úřadu, který své šetření uzavřel s tím, že provize nebyla neobvykle vysoká. Invence pana Kmetě a přínos pro Neograph byl takový, že se nedá přirovnávat k tomu, že vám někdo dodá kontakt na obchodního partnera. To nebylo čisté zprostředkování.

Celý rozhovor si přečtěte v pátečním vydání deníku Právo.