Vyučený typograf Štandera byl v roce 1936 přijat do Školy leteckého dorostu v Prostějově, aby dva roky nato nastoupil na pardubické letiště. Odtud v roce 1939 prchl přes Polsko do Francie, kde podobně jako další Čechoslováci vstoupil do řad cizinecké legie.

Po vypuknutí války se coby stíhací pilot zapojil do letecké bitvy nad Francií. „Při leteckém souboji mu německý protivník prostřelil nádrže letounu a při nouzovém přistání si Štandera vážně poranil páteř. Ještě v sádrovém krunýři odjížděl jako jeden z posledních lodí do Anglie, kde pak byl přidělen k 312. československé stíhací peruti, v níž létal až do srpna 1942,” připomněl na webu ministerstva obrany Miroslav Šindelář.

Po zbytek války létal coby noční stíhač a v roce 1945 se vrátil do Československa.

„Po únoru 1948 byl vyhozen od letectva i z armády. Na Tachovsku pak sbíral železný šrot,” připomněl Šindelář s tím, že před zatčením StB se Štanderovi podařilo prchnout do Velké Británie.

Za hrdinství byl Štandera, který v minulosti působil jako čestný předseda Sdružení československých zahraničních letců 1939 –1945, vyznamenán například Řádem čestné legie a byl mu propůjčen Řád T. G. Masaryka.