„Už jsem strávil horší dny, třeba když jsem byl v nemocnici nebo když jsem se rozcházel s bývalou partnerkou, takže to neberu nijak tragicky, ale skutečně si myslím, že sněmovna by měla být v tomhle věcnější,“ řekl Novinkám Komárek, který prý čekal, že úterní jednání bude smířlivější.

„Všichni víme, že když jsou někteří poslanci v přímém přenosu, tak se jejich projevy protahují a stávají se plamennější a plamennější, protože žijí v představě, že se na to někdo dívá. Já, jakožto člověk, který je normální a přišel z normálních podmínek, vím, že se na to nikdo nedívá. A pokud se na to už někdo dívá, tak na to nadává a neobdivuje skvělé řečnické výkony pánů Kalouska a spol.,“ poznamenal.

Přednostní právo jako majáčky

I kvůli tomu by rád prosadil novelu, která by upravila možnosti řečnění ve Sněmovně. Poslancům by rád stanovil limit, po který je možné k jednotlivým bodům vystupovat, a zrušil by přednostní práva k projevům. „Dneska se normální poslanci v podstatě ještě vůbec nedostali k debatě, pořád mluví ti, co mají přednostní právo,“ řekl Novinkám.

Přednostní právo, které mají například předsedové stran nebo poslaneckých klubů, mu připomíná modré majáčky na služebních autech členů vlády. „My se všichni rozčilujeme, že někteří lidi jsou na silnici rovnější, že mají majáček. Nevadí nám to u sanitek, vadí nám to u těch černých limuzín. Připadá mi, že to přednostní právo je něco jako majáček, a když se používá v nejnutnějších případech, chápal bych to, ale ono se tady zneužívá k normálním příspěvkům, které bohužel občas nemají ani hlavu a patu,“ řekl Komárek.

V novele chce navrhnout, aby se projevy omezily na pět nebo deset minut a každý poslanec by mohl vystoupit maximálně dvakrát k jednomu bodu. Výjimku by ale v tomto případě měli mít například předkladatelé projednávaného zákona nebo zpravodajové. Ale také předsedové klubů nebo stran, pokud se budou vyjadřovat nikoli sami za sebe, ale budou hlásat stanovisko strany nebo klubu.

Kdybych věřil na 100 procent, nebyl bych normální

Připouští, že se vládě nemusí podařit splnit všechny cíle stanovené v programovém prohlášení, jak to kabinetu skoro celé úterý vytýká opozice. „Ty čtyři scénáře, které popsal Miloš Zeman v projevu, skutečně hrozí. To znamená i ty dva černé scénáře,“ podotknul.

Ministrům prý věří, že se budou maximálně snažit hledat dodatečné zdroje pro pokrytí výdajů, nicméně připouští, že se to nemusí podařit. „Kdybych to nepřipouštěl, tak bych se nemohl ve svých 50 letech považovat za normálního člověka,“ dodal.