Článek
Okamura totiž jako jediný z dvousetčlenné dolní parlamentní komory – s výjimkou členů vlády – nepracuje v žádném sněmovním výboru, podvýboru ani komisi. V důsledku toho za čtyři měsíce od zvolení strávil v poslanecké lavici čtrnáct pracovních dní.
Od října Sněmovna zasedala devatenáct dnů, z toho se pětkrát Okamura omluvil. Buď z pracovních, nebo zdravotních důvodů. Mezi schůzemi komory pak jednají výbory a komise, které rozpitvávají návrhy zákonů a další témata.
Z oficiálních sněmovních statistik vyplývá, že se Okamura účastnil 76,3 procenta všech hlasování Sněmovny. Nutno dodat, že v účasti při hlasování na tom jsou někteří poslanci podstatně hůř.
Větší problém je, že ho nijak nezatěžuje zmíněná práce v orgánech Sněmovny. Okamura přitom ve svém nezařazení nevidí žádný problém. Známá tvář prý potřebuje fůru času pro občany, jejichž problémy řeší.
Okamura se ujal servisu pro občany
„Rozhodli jsme se, že umístíme každého z našich poslanců do výborů, abychom tam mohli perfektně pracovat, a že já si vezmu na starosti ten servis pro občany, abychom mohli podchycovat co nejvíc jejich podnětů,“ řekl Okamura.
Prý mu chodí 250 až 300 podnětů denně, což si vysvětluje tím, že je známý, a proto se na něj lidé obracejí.
„Není to o tom pracovat ve výboru, ale pracovat pro veřejnost,“ míní poslanec a dodává: „Jako frontman bych měl být k dispozici občanům.“
Okamura pracovitost svého hnutí dokumentuje počtem zákonů předložených Sněmovně. Těch bylo sedm, z toho tři skončily pod stolem hned v zárodku kvůli nesouhlasu poslanecké většiny, jeden vzali jeho navrhovatelé sami zpět, jeden prošel do další debaty s tím, že bude nutné ho ve výborech ještě dopracovat.
Nemá kancelář. Kam zve voliče?
Šéf hnutí Úsvit říká, že pravidelně jezdí po republice, kde shromažďuje podněty lidí, které pak řeší. Voliči ale nemají mnoho šancí zastihnout ho v poslanecké kanceláři ve Středočeském kraji, kde byl zvolen.
Okamura totiž žádnou nemá, prý úřaduje ve sněmovních prostorách. A také po republice. Ještě na konci roku ve svém blogu napsal, že poté, co se stal ze senátora poslancem, Zlínský kraj, za který byl zvolen do horní komory, neopouští.
„Moje senátní kancelář v Uherském Brodě se jen přejmenuje na poslaneckou a v ní bude k dispozici občanům jak můj asistent, tak i já osobně, kdykoliv mi to čas dovolí. Do Zlínského kraje jezdím a budu jezdit stejně jako dosud,“ napsal tehdy poslanec.
Jenže problém je v tom, že poslaneckou kancelář dosud nikde neotevřel. Při absenci kanceláře tak Sněmovna ušetří až 32 tisíc měsíčně, které by jinak pronajímateli platila za nájem a vybavení.
Do organizačního výboru nechtěl
Okamura své nezařazení do výboru či komise hájí také tím, že se mohl nechat zvolit do organizačního výboru Sněmovny, o což ale nestál, protože by to považoval za formalitu. Organizační výbor se schází zhruba dvakrát do měsíce tak na hodinu.
Jeho hlavní náplní je příprava schůzí komory a schvalování zahraničních cest poslanců. Okamurovo „skromné“ sněmovní angažmá znamená, že pobírá plat řadového poslance 55 900 korun hrubého měsíčně a k tomu zdaněné náhrady 29 tisíc.
Okamurovi, jak tvrdí, ale o peníze z politiky nešlo, protože si prý mnohem víc vydělal podnikáním. Jde mu o to pomáhat lidem a plnit program svého hnutí, čímž je zavedení přímé demokracie.
„Jak víte, když jsem kandidoval na místopředsedu Sněmovny, tak jsem jako jediný řekl, že bych to dělal zadarmo, bez příplatku, bez auta s řidičem,“ dodal Okamura, který ale zvolen nebyl.
Volba místopředsedy dolní komory byla také jedním ze dvou témat, k nimž Okamura vystoupil. Poprvé stanul před sněmovním mikrofonem při projednávání novely zákona o ochraně spotřebitele z dílny Rusnokovy vlády.