Totální blamáž policie a žalobce: dva roky stíhali nevinné

Nově určený státní zástupce z Prahy 3 Jiří Valsamis totiž 10. února, bez deseti dnů přesně po dvou letech od obvinění, zrušil v tichosti trestní stíhání exšéfa Vězeňské služby Luďka Kuly a někdejšího ekonomického náměstka ministerstva spravedlnosti Františka Steinera.

Vyhověl tak jejich stížnostem, přičemž běžně o nich žalobci rozhodují v řádech dnů až týdnů. Tady to ale po různých peripetiích v podobě opakovaného předávání případu mezi několika žalobci trvalo neuvěřitelné dva roky.

V usnesení, jehož kopii má Právo k dispozici, navíc státní zástupce policistům nepřímo naznačil, že mají případ definitivně odložit. Sám totiž konstatoval, že se obvinění žádného trestného činu nedopustili, a to ani úmyslně, ani z případné nedbalosti, a dokonce státu vůbec nevznikla škoda, jak tvrdila policie.

Detektivové oba bývalé vysoké justiční funkcionáře podezřívali ze zneužití pravomoci a z porušování povinnosti při správě cizího majetku za to, že prý nevýhodně koupili zmíněný zchátralý objekt ve Vidnavě za 29 miliónů korun, z něhož se měl stát detenční ústav pro sexuální devianty.

Zároveň museli Kula se Steinerem dle policistů vědět, že na jeho rekonstrukci nemá ministerstvo peníze. Oběma za to hrozilo až desetileté vězení.

Žalobce ale v usnesení konstatuje, že závěr policie, že „cena objektu ve Vidnavě rovná se škoda způsobená českému státu, nemůže v žádném případě obstát“.

Podle něj navíc skutečnost, že stát o nic nepřišel, potvrdili i svědci, mezi nimi například i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který už dříve řekl, že způsobená škoda byla „nula“.

V účetnictví státu se totiž z položky oběžné prostředky přesunulo 29 miliónů do položky hmotná aktiva, tedy do majetku v podobě objektu ve Vidnavě.

Teď naopak hrozí státu jiná škoda. Bude totiž nejspíš muset vyplatit řádově milióny korun za to, že policie Kulu se Steinerem dva roky bezdůvodně stíhala.

Oba už v neděli potvrdili, že budou požadovat minimálně náhradu nákladů za advokáty, ale pravděpodobně i nemalou finanční satisfakci za poškození jména a faktickou ztrátu dvou let pracovního i soukromého života.

„Jsem rád, že to nesmyslné a dlouhé obvinění konečně skončilo. Přestože mě to osobně i profesně poškodilo, tak mně umožnilo poznat lidi kolem sebe v této poměrně mezní situaci, byl jsem mile překvapen. Je to zkouška, jakou bych nikomu, kdo si ji nezaslouží, nepřál,“ sdělil v neděli Steiner, který od počátku stejně jako Kula jakoukoli vinu popíral.

Bránili se tím, že jen plnili zadání vlády, která rozhodla o zřízení detenčního ústavu, a následně ministerstva spravedlnosti, jež na základě doporučení nezávislé odborné komise vybralo a nařídilo koupit právě areál bývalé vojenské dětské zotavovny ve Vidnavě. Jejich argumentům dal nyní plně za pravdu v textu usnesení i státní zástupce.

„V podstatě (žalobce) říká, že není co stíhat. Já jsem tu kauzu a mé obvinění nikdy nepochopil. Doteď jsem přesvědčen, že ten nákup Vidnavy byl správný. Určitě mě to poškodilo osobně, společensky i pracovně, stálo mě to řadu nepříjemností a to nemluvím o lidském poškození,“ řekl Kula, který nyní pracuje jako jednatel jedné bezpečnostní agentury.

Steinerův obhájce Jaroslav Ortman označil celý případ jako „totální blamáž“ policie, která podle něj vůbec neměla stíhání zahájit, a míní si na její postup stěžovat.

Klient podle něj bude požadovat od státu zaplatit „jak škodu přímou za svou obhajobu, tak nepřímou za poškození dobrého jména“. „Bude to rozhodně velká částka,“ podotkl Ortman.

„Určitě budu požadovat odškodnění minimálně za poškození mého jména. Stálo mě to dva roky života,“ konstatoval Kula.

Kauzu provázelo hned několik podivných okolností, a dokonce i zřejmě nezákonný postup některých žalobců.

Věc nejprve dozorovali ti v Praze 2, ale kvůli známosti s oběma muži, a tudíž možné podjatosti, se z případu vyloučili.

Jenže totéž pak udělali i jim nadřízení městští žalobci v Praze a do případu se vložili dokonce ti vrchní v době, kdy jim šéfoval Vlastimil Rampula. Nařídili přidělit kauzu do Prahy-západ, kde ji pak řadu měsíců dozoroval tamní šéf Ondřej Šmelhaus.

Takový postup se nelíbil jak obviněným, tak ani tehdejšímu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), který kvůli zásahu pražských vrchních žalobců podal ve prospěch Kuly a Steinera stížnost pro porušení zákona.

Nejvyšší soud mu dal loni na podzim za pravdu a rozhodnutí Rampulova úřadu označil za nezákonné s tím, že do věci neměl vůbec zasahovat.

Kauza tak znovu přistála na Městském státním zastupitelství v Praze, které ji následně přidělilo třetímu obvodu. A náměstek z Prahy 3 Valsamis nyní obvinění zrušil.

Věc měla ale i politické konsekvence. Kromě toho, že v rámci případu museli vypovídat na policii bývalí premiéři v čele s Mirkem Topolánkem či řada ministrů, policie v něm prověřovala i roli bývalého šéfa resortu justice a nyní nezařazeného poslance Jiřího Pospíšila, za jehož vedení vězeňská služba areál ve Vidnavě v srpnu 2008 koupila.

Dodnes jej ale skutečně jako detenční ústav nevyužívá, padly i záměry udělat z něj věznici a údajně se jej nyní snaží stát prodat.

Pospíšil, který ve věci vystupoval jako svědek, vítá, že žalobce zrušil stíhání dvou jeho někdejších podřízených.

„Od počátku jsem byl přesvědčen, že jde o účelovou kauzu, která měla vést k poškození mých spolupracovníků a nepřímo také logicky mediálně poškozovala mě,“ poznamenal Pospíšil.

Případ byl podle něj přidělen vrchními žalobci „vybranému státnímu zástupci a ten v té věci konal úkoly, aniž k tomu byl nějaký zjevný důvod“.

Pospíšil míní, že bylo právo zneužito k politickému a mediálnímu boji, což se projevilo i loni krátce před sněmovními volbami.

„Můj hlavní konkurent na Plzeňsku Vít Bárta rozehrál mediální hru, že v té kauze mám být obviněn. To je mimo jiné důkaz, jak byl ten případ politicky zneužíván,“ dodal Pospíšil, který vyzval k odpovědnosti i žalobce Šmelhause za to, jak podle něj účelově věc dva roky vedl.