Normu před dalším schvalováním projednají výbory ústavně právní a kontrolní.

Novela má změnit současnou praxi, kdy stát škodu vymáhat může, ale nemusí. Podle tvůrců předlohy k tomu ale až na výjimky nepřistupuje. Proto chtějí výslovně stanovit, že takový postup bude povinný v případech, kdy stát musí lidem újmu způsobenou pochybením úředníka zaplatit.

Výhrady zprava i zleva

Proti tomu měli námitky poslanci z levice i pravice. Podle kritiků bude zvláště v některých sporných případech viset nad úředníky hrozba ztráty zaměstnání už při podezření, že rozhodli nesprávně. Úředníci by mohli jednat v obavách, že nakonec přijdou o majetek a že tak nejlepší bude nic nerozhodnout, uvedl například exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Z podobných důvodů se proti novele postavila i bývalá vláda Jiřího Rusnoka. Podle ní hrozí, že úředník bude pod hrozbou postihu postupovat "měkčeji" nebo čistě formalisticky. To by mohlo mít dopad například na výběr daní a cel.

Škodu by stát nemusel vymáhat například v případě, že na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory. Novela má ovšem také z jednoho na tři roky prodloužit lhůtu, v níž může stát vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit.