Zeman autorům dopisu vytkl několik nesrovnalostí, kterých se podle něj ve svých tvrzení dopustili. Karimova prý nepozval do Prahy on, nýbrž jeho předchůdce Václav Klaus, který Uzbekistán před deseti lety navštívil, aniž by to vzbudilo protesty autorů dopisu. Připomněl, že s Karimovem v Bruselu jednali v roce 2011 i zástupci EU.

„Spojené státy americké hodnotí Uzbekistán jako spojence v boji proti islámskému terorismu. Nevšiml jsem si, že byste proti tomuto americkému stanovisku protestovali,” podotkl prezident, který autorům dopisu popřál „více informovanosti a méně pokrytectví”.

Názor na Uzbekistán se mění

„V Uzbekistánu jsou systematicky porušována lidská práva. Podle organizace Human Rights Watch, která v zemi pracuje, je zde přes 30 politických vězňů, další tisíce jsou perzekvovány kvůli svému náboženskému přesvědčení,“ upozorňoval Člověk v tísni na stav lidských práv v Uzbekistánu.

„V prezidentově odpovědi na dopis zaznělo, že Karimova pozval jeho předchůdce a Zeman pouze přebral jeho závazky. Prostor pro diplomatickou diskontinuitu prezidentské kanceláře ale nabízel fakt, že Klaus navštívil Uzbekistán v roce 2004, tedy před andižanským masakrem (potlačené povstání, pozn. red.) , který dramaticky změnil pohled mezinárodní diplomacie na Uzbekistán, zvláště pak pohled EU,”  zareagoval Člověk v tísni.