Zní to jako obehraná písnička. Politici – bez ohledu na to, kdo zrovna drží vládní otěže – pravidelně slibují, jak zatočí s tzv. byznysem s chudobou, kdy majitelé ubytoven odírají sociálně chudé rodiny i stát o peníze za bydlení, které ani zdaleka neodpovídá běžným standardům.

Jen za první tři čtvrtletí loňského roku stát vyplatil na příspěvku nebo doplatku na bydlení 7,4 miliardy korun. Za celý předchozí rok to bylo o půl miliardy méně. Analýza uvádí, že příspěvek na bydlení pobírá 190 tisíc rodin či jednotlivců a stát jim od ledna do září loňského roku vyplatil 5,4 miliardy. To je podle ministerstva o 1,2 miliardy víc než v roce 2012. Průměrná suma se zvýšila z 2943 korun měsíčně na 3178 korun.

Za dva roky přibylo 100 tisíc lidí bez práce

Doplatek na bydlení loni vzrostl o 0,8 miliardy korun a dosáhl dvou miliard. Dávka se zvedla v průměru o 421 Kč a činila 3575 Kč. Nárok na ni vznikl 63 tisícům domácností.

Smrtící koktejl

Za smrští čísel se skrývají stále stejné příčiny: stagnace české ekonomiky, která „vyrábí“ rekordní nezaměstnanost, zvyšující se počet lidí, kteří nemohou sehnat práci a ztrácejí nárok na podporu, a ruku v ruce s tím rostoucí náklady na bydlení a méně příznivá příjmová situace domácností. Lze to nazvat smrtícím koktejlem.

I proto si nová koalice soc. dem., ANOlidovců už do své koaliční smlouvy zapsala slib, že prosadí zákon o sociálním bydlení. Měl by definovat standard sociálního bytu a vymezit osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.

„Zamezíme obchodu s chudobou, která spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení,“ shodly se vládní strany. Kdy budou návrhy hotovy, není jasné.

Zatočit hlavně s pronajímateli ubytoven se současně chystá ODS, která k tomu měla uplynulá dvě volební období. Až před koncem toho minulého připravila skupina jejích poslanců novelu zákona o sociálních dávkách, která odírání státní kasy měla učinit přítrž.

Kvůli předčasným volbám ale návrh spadl pod stůl. Podobnou změnu slibuje podle šéfa poslaneckého klubu Zbyňka Stanjury ODS znovu. „Uvažujeme o omezení doplatku na bydlení jak v jeho výši, tak v délce jeho pobírání,“ řekl v pondělí Právu. řipomněl, že na omílaném zákonu o sociálním bydlení nikdy nebyla shoda v odborné ani politické sféře. Podle něj je ODS proti tomu, aby se stavěly sociální byty.

„Řešením je pomoc ekonomice, pak bude méně lidí bez práce a s tím i méně lidí pobírajících tyto dávky,“ dodal Stanjura.

„Žijeme v zemi, kdy z řady dávek, původně dobře myšlených, si dokáže někdo udělat dobrý byznys,“ řekl Právu šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Rusnokova vláda jen v půli cesty

„Kdykoli se s tím jakýkoli politik snaží něco udělat, tak se stane nepřítelem lidu, protože bohaté skupiny, které na chudých vydělávají, si začnou brát ty chudé jako rukojmí,“ dodal. Podle něj je třeba najít politickou odvahu a tento problém rozetnout.

Politici se v tomto vzácně shodují s prezidentem Milošem Zemanem, který před časem označil pronajímatele ubytoven za „bílou mafii“, kterou je třeba rozbít. O změnu se pokusila Rusnokova vláda, která připravila novelu zákona o hmotné nouzi zpřísňující podmínky pro příjemce doplatku na bydlení.

Na návrh ministerstva sociálních věcí vláda kývla až při svém posledním zasedání, kdy uložila ministru Františku Koníčkovi vypracovat konečné znění. K tomu ale podle dohledatelných zdrojů už nedošlo.

Rusnokova vláda chtěla zamezit hrazení doplatku za nevyhovující prostory a také zvýšit motivaci osob k řešení vlastní nepříznivé bytové situace.

Koníček vládu upozornil, že pokud se zákon nezmění, budou na doplatku na bydlení dál vydělávat majitelé nemovitostí, které jsou v žalostném stavu, a bude vyvíjen tlak na sociálně ohrožené skupiny obyvatel, aby v těchto prostorech žily.

Úprava ale zůstala v půli cesty. Před novelou zákona o hmotné nouzi některé organizace poskytující sociální bydlení varovaly, neboť tuto dávku lidem v ubytovnách měla omezit na šest měsíců. Protože jde o lidi bez prostředků, hrozila by jim po půlroce úplná ztráta střechy nad hlavou.