Hlavní obsah

Zeman a Rusnok pracovali lépe než Klaus a Nečas, myslí si lidé

Novinky, val

Vláda expremiéra Jiřího Rusnoka a prezident Miloš Zeman udělali za loňský rok na společnost lepší dojem, než tomu bylo o rok dříve u jejich předchůdců. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Václav Klaus se svým nástupcem a dlouholetým oponentem Milošem Zemanem

Článek

„Významné zlepšení v hodnocení jsme zaznamenali především v práci premiéra a v hodnocení činnosti vlády Jiřího Rusnoka. Jedná se o výrazné zlepšení hodnocení ve srovnání s hodnocením předchozího premiéra Petra Nečase a jeho vlády ke konci jejího funkčního období. Hodnocení práce premiéra se tak vrátilo na úroveň dlouhodobého průměru, činnosti vlády dokonce k nejlépe hodnoceným obdobím,“ konstatovali autoři průzkumu.

Hodnocení práce prezidenta, premiéra a vlády podle STEM
20122013
prezident3,573,29
premiér3,833,1
vláda3,913,16

Zatímco v loňském roce hodnotili lidé práci premiéra v roce 2012 průměrnou známkou 3,83 a práci vlády odhodnotili známkou 3,91, letos se hodnocení za rok 2013 zlepšilo na 3,1, respektive 3,16.

Zemana hodnotí lépe než Klause

Práci prezidenta hodnotí lidé známkou 3,29, loni to bylo 3,57. „První rok působení Miloše Zemana občané hodnotí průměrnou školní známkou 3,3. Je to ale lepší hodnocení, než získal jeho předchůdce Václav Klaus v posledním roce svého funkčního období. Hodnocení práce prezidenta Klause bylo jinak po celou dobu obou jeho funkčních období na vysoké úrovni, výrazně pokleslo až na historické minimum v posledním roce jeho mandátu,“ uvedl STEM.

Agentura se rovněž zajímala o to, jaké oblasti hodnotí lidé jako nejvíc problematické. „První příčky se již několik let příliš nemění. Občané velmi dobře hodnotí práci obecních a městských úřadů, relativně spokojeni jsou s činností krajů, zajištěním občanských svobod, kvalitou zdravotní péče a možností uplatnění vlastních schopností,“ píše se ve výsledné zprávě.

Průměrnými známkami lidé ohodnotili vztahy mezi lidmi, morálku, péči o duchovní hodnoty, práci parlamentu a možnost ovlivňovat veřejné dění. „V sestupu k průměrné čtyřce pokračuje sociální sféra (sociální jistoty a podmínky života mladých rodin), vnitropolitická situace, činnost politických stran a poctivost v podnikání. Relativně nejhůře jsou dlouhodobě hodnoceny podmínky života seniorů a výsledky privatizace,“ dodali autoři průzkumu.

Reklama

Výběr článků

Načítám