Prezident Miloš Zeman jede na zahájení olympijských her do Soči, kam ale prezidenti Obama a Hollande nebo britský premiér Cameron nedorazí. To může souviset s kritikou dodržování lidských práv v Rusku. Jaký signál svou ­pří­tomností vysílá ČR?

Vysílá tím stejný signál jako všichni ostatní státníci, kteří do Soči přijíždějí, tedy pro příklad prezidenti Švýcarska, Finska, Maďarska či Slovinska nebo premiéři Japonska či Nizozemska. Je to stejné poselství, jaké má pro Soči připravené rakouský spolkový kancléř nebo nizozemský král.

Zeman do Prahy pozval uzbeckého prezidenta, pozvánku má i turkmenský prezident. Miloš Zeman klade důraz na ekonomickou diplomacii, kde však leží hranice, za níž jsou zisky z ní zastíněny podporou autoritářských režimů?

Nejdříve upřesnění – uzbecký prezident Karimov přijíždí recipročně za návštěvu prezidenta Klause v Taškentu v roce 2004, který ho také následně písemně pozval. Návštěvu nového prezidenta Turkmenistánu, který výrazným způsobem uvolňuje poměry ve své zemi, zase z tohoto důvodu navrhlo české ministerstvo zahraničí.

Prezident Zeman tedy ani v jednom případě není primárním hybatelem tohoto procesu, jak vášnivě tvrdí bez znalosti ­těch­to faktů někteří samozvaní zemanologové. Prezident zde pouze plní svoji jasně definovanou úlohu v koordinované a kontinuální zahraniční politice ČR tak, jak to činili jeho předchůdci, na které navazuje, a jak to koordinace s ministerstvem zahraničí předpokládá.

Obecně určení hranice, o které hovoříte, je pak věcí odborné analýzy ministerstva zahraničí a ta v obou případech vynesla svůj soud.

Pražský primátor Hudeček (TOP 09) se vyslovil proti návštěvě ukrajinského prezidenta Janukovyče, ozývají se i hlasy některých aktivistů. Nebylo by lepší kvůli situaci na Ukrajině dubnovou návštěvu zrušit?

A v čem by to pozici ČR na Ukrajině a evropské orientaci Ukrajiny pomohlo? Ti aktivisté, kteří o situaci něco doopravdy vědí – a s představiteli ukrajinské diaspory v ČR jsem se i dnes (ve středu) sešel – nežádají zrušení návštěvy, ale chtějí, aby při ní zazněla jasná slova o nutnosti politického řešení krize a nepřijatelnosti používání násilí při prosazování politických cílů. Tato slova v Praze jistě zaznějí.

Co se pak týče pana primátora, opakuji, že nikdo z ukrajinské strany o návštěvu pražské radnice zájem vůbec neprojevil. Tudíž jeho symbolické gesto můžeme chápat buďto jako vyjádření občanského postoje, nebo jako mediální piruetku zaručující díky atraktivnímu tématu jeho tolik potřebnou přítomnost v médiích před komunálními volbami v tomto roce.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že by do Prahy mohl pozvat předáka ukrajinské opozice Vitalije Klička. To může jít o první test koordinace mezi Hradem a vládou v oblasti zahraniční politiky. Přijal by prezident také Klička?

Česká strana musí hovořit se všemi silami, které budou rozhodující pro vývoj na Ukrajině. Jak si dialog prezident Zeman a ministr zahraničí mezi sebou rozdělí, bych nechal na nich. Ostatně úplně stejně jako dnes musíme nechat na ukrajinské straně samotné to, kdo vlastně nakonec bude oním centrálním představitelem opozice. Bude-li to pan Kličko, pan Jaceňuk či někdo úplně jiný.